Minulý týden to byl největší pětidenní propad od září, a tento týden ceny ropy opět klesají. Důvodem jsou pokračující neshody nad nedávnou dohodou, která by měla srazit přebytek suroviny na trhu. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se na kvótách pro jednotlivé členy ale minulý týden podle delegátů nedohodla. Nečlenské ropné země daly o víkendu na srozuměnou, že chtějí, aby si to kartel nejdříve vyřešil mezi sebou. Investoři mezitím kvůli interním trablům opět sázejí na to, že ropa bude klesat i nadále.
Čtrnáctičlenná ropná organizace se na konci září dohodla na snížení produkce, aby pomohla vyrovnat poptávku a nabídku na přesyceném trhu. K akci ji přiměl dvouletý pád cen, který nakonec přebil obavy, že z případného oživení na trhu by mohla těžit konkurence, především američtí těžaři z břidlic.
Cesta k závazné dohodě je ale trnitá. Součástí škrtů nechce být Irák, druhý největší producent v rámci kartelu, který tvrdí, že potřebuje dodatečné příjmy na boj s Islámským státem. Írán, Libye a Nigérie asi dostanou výjimkou kvůli sankcím a násilnostem, které v uplynulých letech srážely jejich produkci. Velkou část škrtů v produkci by tak na svých ramenou nesli Saúdové a jejich spojenci z Perského zálivu. Ti údajně naznačili, že by mohli produkci snížit o 4 procenta.
Páteční technické rozhovory zástupců OPECu ale dohodu o kvótách nepřinesly. O víkendu se zástupci OPECu sešli znovu, tentokrát s představiteli nečlenských států, tedy na příklad Aźerbájdžánu, Brazílie, Kazachstánu nebo Ruska, kteří by se ke kartelové dohodě mohli potenciálně připojit. Výsledkem maratonských jednání je však pouze shoda, že se setkají znovu, a to do 30. listopadu, kdy se mají ministři ropného kartelu setkat na pravidelném zasedání ve Vídni.
Nejistota nad osudem dohody cenám ropy moc nepomáhá. Oba benchmark ukazatele cen této suroviny, severomořský Brent i americká lehká ropa West Texas Intermediate, klesly minulý týden o zhruba 4 procenta. To je patrné z grafu níže, kde je Brent vyznačen bíle. Propad nastal i přesto, že ze Spojených států přišly poprvé od června zprávy o zastavení těžby, byť jen na dvou vrtných soupravách.
Rusko přitom svou produkci zřejmě snížit nehodlá. Jak ukázal návrh federálního rozpočtu, Moskva očekává, že příští rok zvýší produkci ropy o 0,7 procenta a v roce 2018 od dalších 0,9 procenta.
„Namluvilo se toho hodně, a nikdo se nedokázal na něčem dohodnout. To trh sráželo dolů,“ uvedl podle agentury Reuters analytik společnosti OANDA Jeffrey Halley. Náladu zkalily také informace o vyšetřování americké prezidentské kandidátky Hillary Clintonové americkou FBI. Investorům to ubírá chuť riskovat, říká Halley.
Trh kvůli interním trablům s dohodou začal opět spekulovat, že ceny ropy budou znovu klesat. Sázky na to, že americká WTI bude nadále mířit spíše dolů, se poprvé po pěti týdnech znovu zvýšily, uvedla spolu s odpovídajícím grafem agentura Bloomberg. Pochybnosti nad úspěchem dohody drží v šachu i dlouhodobější odhady. Analytici oslovení agenturou Reuters nyní předpokládají, že futures na Brent se budou za celý tento rok pohybovat v průměru na 44,78 dolaru za barel a v příštím roce na 57,08 dolaru za barel. Barel Brentu zatím letos stojí v průměru 43,93 dolaru.
Zdroj : BBG, RTRS, FT