Událost týdne před námi: Euro vyhlíží ECB z 1,18 k dolaru

Již zítra proběhne klíčové zasedání Evropské centrální banky. Na něm centrální bankéři s nejvyšší pravděpodobností nepohnou sazbami, odhalí ale plán ústupu z měnové expanze, tedy měsíčních nákupů aktiv. Podle posledních slov Maria Draghiho nemá jít úplně o revoluci, dopad na trhy ale mít bude. To naznačuje již dnešní chování hlavního měnového páru eurodolar, který se posouvá na metu 1,1800 EURUSD. 

Hlavním argumentem, proč s prudkým obratem v měnové politice nespěchat, zůstávají pro Draghiho podle jeho posledních slov slabé “mzdové” a “inflační tlaky”. Na první pohled je ovšem jasné, že uvnitř euro-klubu existují propastné rozdíly. V ekonomikách, kde hospodářství nepřetržitě roste mnoho let v řadě, jsou mzdové tlaky silné - v Německu je nezaměstnanost na historických minimech a i proto letos mzdy rostou přes 4 % (nejrychleji za posledních 6 let). Naopak v Itálii přes zrychlení ekonomiky zůstává nezaměstnanost nad 11 % (oproti předkrizovým minimům na 6 %) a mzdy prakticky nerostou vůbec. 

ECB zjevně v tuto chvíli přihlíží více k potřebám ekonomiky italské než německé. Svým způsobem tak supluje pomalé strukturální reformy v Itálii i absenci společného rozpočtu eurozóny. Tato politika se jí ale časem může vymstít.

Za prvé, upozorňují hlavní ekonom Patrie Jan Bureš a ekonom ČSOB Petr Dufek, skutečně rychle rostoucí ekonomiky může časem jednoduše “uvařit ve vlastní šťávě” - nadhodnotit jejich domácí aktiva a podpořit nezdravé zadlužování. To se nemusí týkat nutně pouze Německa, ale přesahy mohou být cítit i mimo eurozónu až v Česku… A za druhé, může mít ve finále problém skutečně pomoci ekonomice v těžkých časech nové recese. Pokud k ní ECB doputuje s nulovými sazbami a nafouklou bilancí, nebude mít prostor pro uvolnění měnové politiky…, na rozdíl například od Spojených států (nebo i od Česka). Ve Frankfurtu tak v tu chvíli budou jen bezmocně přihlížet tomu, jak euro posiluje, kdy by si jednoduše zasloužilo slábnout. Mario Draghi by se měl ptát v Japonsku, Bank of Japan má s takovou pastí měnové politiky bohaté zkušenosti…

Podle Francesca Garzarelliho, stratéga Goldman Sachs pro finanční trhy, nemáme na začátku příštího roku očekávat rapidní pokles v nákupech ECB. Vidí totiž rizika ohrožujících globální růst v příštím roce, v Evropě především italské volby. Pokles nákupu dluhopisů tedy bude ze začátku opatrný, říká Garzarelli. Rozhodně nelze očekávat pád výdajů z 60 miliard rovnou na 30 miliard euro měsíčně.

Z dnešních významnějších makrodat nejprve výsledkem nad očekávání potěšil sledovaný index klimatu Ifo v Německu. O desetinku procenta rychlejší proti očekáváním pak byl mezikvartální růst britské ekonomiky, což mělo dopad na britskou libru. Akcelerovaly také objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech s růstem nad odhady u čísla celkového i očištěného o volatilní položku dopravy.

Směrem listopadového zvýšení sazeb v české ekonomice, tedy ze strany ČNB, promluvil viceguvernér Mojmír Hampl. "Myslím si, že by bylo dobré, kdybychom zvedli sazby už na minulém zasedání. Ten vývoj nasvědčuje, že by to bývalo bylo oprávněné a makroekonomicky správně," cituje jeho slova agentura Reuters. Úrokové sazby by se měly zvyšovat a to v obvyklých krocích o 25 bazických bodů, v odůvodněných případech i o 50 bazických bodů. "Já si neumím představit, co by mně mohlo rozmluvit můj názor, že máme jít se sazbami nahoru," řekl Hampl.

Česká národní banka může na svém příštím měnovém zasedání uvažovat o zvýšení úrokových sazeb i o 50 bazických bodů, neboť rychle rostoucí ekonomika dokáže absorbovat výraznější utažení sazeb, stále nastavených na dohled nuly, uvedl pro Reuters o den dříve člen bankovní rady ČNB Tomáš Nidetzký.