První polovina roku 2026 investorům připomněla, že se situace na trzích může zcela změnit během několika dnů. Válka s Íránem zvedla ceny ropy, trhy přecenily výhled sazeb Fedu i ECB a boom kolem umělé inteligence začíná mít vedle růstového příběhu také inflační a kapitálovou stránku. Hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk v podcastu Analytický radar vysvětluje, proč americká ekonomika stále může růst nad 2 %, kam může zamířit ropa, co se stane, až Fed zvýší sazby — a jaká rizika podle něj trhy možná pořád podceňují.

Obsah:
00:49 Bouřlivé midterm volby v USA
06:20 Otevřený Hormuz a návrat ropy k normálu
11:48 Růst USA závisí na AI
15:23 Rostoucí schodek USA otestuje trpělivost investorů
20:43 Boj o kapitál
24:41 Pomalý návrat inflace k cíli
31:06 Fed zvýší jednou, ECB zůstane u rétoriky
37:13 Silný dolar a stabilní koruna
41:35 Zlato už není bezpečný přístav

Jedním z hlavních témat druhé poloviny roku budou podle Tomáše Vlka americké midterm volby. Základní scénář počítá s tím, že demokraté získají Sněmovnu reprezentantů, zatímco republikáni si udrží těsnou většinu v Senátu. Pro trhy by to podle něj nebyla špatná zpráva. „Rozdělený Kongres by mohl trhům poměrně vyhovovat, protože by mohl trochu omezovat vládu Donalda Trumpa,“ říká Vlk. Podle něj by taková konfigurace mohla brzdit některé disruptivní kroky současné administrativy, zejména v oblasti globální ekonomiky a obchodu.

Rizikovější scénář by nastal ve chvíli, kdy by demokraté získali obě komory Kongresu. Vlk upozorňuje, že právě tehdy by se zvýšilo riziko impeachmentu a s ním i politické krize. Takový vývoj by se podle něj promítl do vyšších rizikových prémií na amerických dluhopisech a nervozity na akciových trzích.

Samotný případný odchod Trumpa z funkce by podle Vlka trhům nutně vadit nemusel. Problémem by byly spíše otřesy kolem toho. Pokud by prezidentem nastoupil J. D. Vance, šlo by podle něj o slabší vládu bez současné míry extrémních kroků.

Írán a ropa: Klíčem je průchodný Hormuz

Vedle americké politiky zůstává zásadním makro rizikem válka s Íránem. Vlk ale upozorňuje, že z tržního pohledu nejde ani tak o formální ukončení konfliktu, jako spíše o průchodnost Hormuzského průlivu.
„Pokud na Blízkém východě v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu nebudou probíhat vojenské akce, které by bránily průchodu obchodních lodí a tankerů, tak z tržního pohledu ta válka je bezpředmětná,“ říká. Jinými slovy: pro ropu je důležitější fyzický tok komodity než samotná politická rétorika.

Vlk očekává, že útoky a protiútoky mohou pokračovat jako nátlakové akce během jednání, ale neměly by přerůst ve velký konflikt. Důvod je prostý - ani Spojené státy, ani Írán podle něj nemají zájem na trvalé eskalaci. Americká administrativa navíc podle něj vyhlíží volby a nechce si „extrémně rozházet akciové trhy“ ani zvednout ceny benzínu.

Pokud se provoz přes Hormuz udrží a napětí začne polevovat, ropa by se podle Vlka mohla vrátit níže. „Pokud by se Hormuz naplno rozjel a dostalo se to zpátky do normálu, tak si myslím, že ropa by z těch současných úrovní opravdu k té sedmdesátce, možná pod ni, měla zamířit,“ říká.

Americká ekonomika visí na AI

Výhled americké ekonomiky zůstává solidní. Vlk čeká růst nad 2 %, tažený zejména vládními výdaji, investicemi do umělé inteligence a stále odolnou spotřebou. Zároveň ale upozorňuje, že ekonomika je čím dál více závislá na jednom velkém tématu. „Pokud by AI vlna měla nějakým způsobem končit nebo zpomalit, tak to pocítí americká ekonomika,“ říká Vlk.

AI je podle něj pro americkou ekonomiku klíčová nejen kvůli samotným investicím, ale i kvůli dopadu na akciový trh a následně spotřebu. „To je opravdu tak extrémně dominantní téma, že momentálně na něm visí i budoucnost nebo dynamika největší ekonomiky na světě,“ říká.

Z pohledu spotřebitele se podle něj rozevírají nůžky mezi bohatšími domácnostmi, které dál utrácejí díky efektu bohatství z růstu akcií, a méně majetnými domácnostmi, u nichž rozhoduje především trh práce a reálné příjmy.

Dluhopisy USA: Pětiprocentní výnos jako varovná hranice

Americké veřejné finance zůstávají jedním z velkých rizik výhledu. Vlk očekává deficit kolem 6,5 % HDP a připouští, že trh zatím americký dluh absorbuje. Varováním jsou ale rostoucí výnosy a vyšší náklady na obsluhu dluhu. „Pokud výnosy budou dál stoupat a dostanou se třeba u desetileté splatnosti nad 5 %, tak si myslím, že tam začne už poměrně reálný problém,“ říká Vlk. Takový vývoj by podle něj pravděpodobně neustály akciové trhy a silné varování by dostal i trh dluhopisový.

Dlouhodobě podle něj není možné pokračovat v deficitech kolem 5 až 7 % HDP. „Ta cesta prostě vede jenom do zdi a dřív nebo později se s tím bude muset něco dělat,“ říká. Problémem je, že každé skutečné řešení je politicky nepopulární, a proto se odkládá.

S dluhy souvisí i soutěž o kapitál. Vlk upozorňuje, že obří IPO technologických firem typu OpenAI nebo Anthropic mohou být testem nejen AI příběhu, ale i ochoty trhu absorbovat nové akcie a dluhopisy. „OpenAI i Anthropic by byly velkým testem toho, jak je trh ochoten nebo schopen absorbovat nové akcie, nové dluhopisy, zkrátka novou poptávku po kapitálu,“ říká.

Energetický šok odezní, AI může zdražovat

Patria očekává inflaci kolem 3 % v eurozóně a 3,5 % v USA. Pokud ropa podle výhledu zamíří zpět k 70 dolarům, energetický šok by měl postupně odeznít. Vlk ale nečeká hladký návrat k cíli. „Dá se čekat postupný pokles inflace, nebude to hladké, ale celkově trend by mohl být směrem dolů,“ říká. V eurozóně podle něj existuje větší šance návratu k cíli než ve Spojených státech, což snižuje pravděpodobnost dalšího růstu sazeb ECB.

Novým inflačním tématem je opět AI. Prudký růst cen paměťových čipů se podle Vlka nemusí omezit jen na datacentra. Výrobní kapacity se přesouvají směrem k AI infrastruktuře, což zdražuje i jiné typy pamětí a následně elektroniku. „Už jsme slyšeli, že Apple nebo Microsoft budou zdražovat své produkty právě kvůli tomu, že paměť či další komponenty jsou dražší,“ říká.

Dopad AI na ekonomiku podle něj může mít tvar J křivky. Nejprve rostou náklady, až později poroste produktivita. „V první fázi by mělo nastat to, že firmy a celkově ekonomika si na to musí zvykat. Budou vedle sebe fungovat staré postupy a nové se budou muset konsolidovat. To po přechodnou dobu zvedne náklady,“ říká Vlk. Vyšší produktivita podle něj přijde až v horizontu několika let.

Fed ještě zvýší, ECB spíš vyčká

U amerického Fedu Vlk čeká ještě jedno zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ke konci roku. „Jde hlavně o to, že inflace je nad cílem a nevypadá to, že by se k němu nějak rychle přibližovala,“ říká. Nečeká ale začátek rychlého cyklu. Spíše jedno zvýšení a poté dlouhou pauzu.

Dopad na AI investiční cyklus by podle něj neměl být zásadní, protože velká část investic je financována z cash flow hyperscalerů. Rizikem je spíše sentiment investorů a schopnost trhu absorbovat nové emise. „Fed tam nehraje až zas takovou roli. Spíše jde o valuace, pochybnosti o návratnosti AI a další věci,“ říká.

U ECB čeká větší zdrženlivost. Inflace je v eurozóně nižší než v USA a růst slabší. Pokud energetický šok odezní, centrální banka podle něj nebude mít důvod spěchat se zvyšováním sazeb. „ECB spíše o tom budemluvit jako o možnosti a bude takový krok odkládat,“ říká Vlk.

Dolar znovu získal oporu, zlato už není, co bývalo

Dlouhodobý fundamentální odhad Patrie a ČSOB pro eurodolar je kolem 1,19. Krátkodobě ale Vlk vidí rizika spíše směrem k nižším hodnotám, tedy silnějšímu dolaru u 1,15. Důvodem je válka v Íránu, vyšší úročení dolaru i návrat jeho role bezpečnějšího aktiva při tržních otřesech. „Situace se změnila ve prospěch dolaru,“ říká.

Naopak zlato už podle něj není tak atraktivní jako dříve. Po předchozím růstu by ho spíše redukoval. Investorům by podle něj dávalo větší smysl volit buď skutečně bezpečnější aktiva, nebo standardní akciový trh, kde se přímo promítají hlavní trendy.

Makroekonomický výhled Patrie pro druhé pololetí 2026 je tak poměrně optimistický. Americká ekonomika má stále šanci růst nad 2 %, ropa by se při stabilizaci Hormuzu mohla vracet k 70 dolarům a inflační šok by měl postupně odeznívat. Jenže optimismus má jasné podmínky: AI investiční cyklus nesmí výrazně zadrhnout, trh musí dál vstřebávat nové emise dluhu i akcií a americká politika nesmí sklouznout do hlubší krize.