Jedním z nejhorších dní historie akciových trhů byl devatenáctý říjen 1987. Od té doby uplynulo třicet let a pár dní a bylo by hezké, kdybychom mohli věřit, že nic takového už se opakovat nemůže. V určitém smyslu tomu tak skutečně je, protože technologický pokrok a změny v regulaci pravděpodobnost opakování onoho dne skutečně značně snižují. Známý odborník na investice a profesor financí Robert J. Shiller na stránkách NYTimes ovšem tvrdí, že riziko propadu trhu vyvolané masovou panikou stále existuje.
Shiller podle svých slov ihned po zmíněném propadu rozeslal tisíce dotazníků investorům, protože věřil, že podobným událostem neporozumíme bez toho, abychom se na ně přímo ptali těch, kteří za nimi stáli. Ekonom na základě zjištěných informací dospěl k závěru, že tržní panika z roku 1987 se svou podstatou podobá třeba i panice, která v roce 2016 zavládla na letišti v Los Angeles poté, co se tam rozšířily falešné zprávy o střelbě. Ty vedly některé lidi k tomu, že začali utíkat směrem k východům z letiště a to následně spustilo masový úprk.
„Mé závěry z analýzy dat získaných po propadu trhu se značně odlišovaly od oficiálních závěrů Bradyho komise vytvořené prezidentem Ronaldem Reaganem. Tato komise považovala za rozhodující příčinu velké obchodní deficity a návrhy na změny daňového systému, které by ztížily fúze a akvizice v korporátním sektoru,“ píše Shiller. Komise také dospěla k závěru, že k prodejům významně přispělo takzvané pojištění portfolií. Dnes se tento nástroj zmiňuje jen výjimečně, ale v té době šlo o využívanou strategii, která znamenala automatické prodeje ve chvíli, kdy začaly klesat ceny futures. Takový postup sice ochránil konkrétního prodejce, ale celkově jen zvýšil prodejní tlak na akciovém trhu.
Podle Shillerova průzkumu ale hrály mnohem významnější roli tradiční stop-loss příkazy. A investoři v době těsně před kolapsem nevěnovali velkou pozornost reálnému fundamentu, protože ten příčinu ke kolapsu nedával. Na trhu se ale namísto toho protínala řada příběhů popisujících nadcházející krizi, kde nikdo neví, co dělat a je nutno chovat se podle své intuice. S ohledem na tehdejší technologie je až zarážející, jak rychle se panika šířila.
Většina lidí se o propadu trhu dozvěděla přímo od někoho jiného. „Mně o něm řekl jeden student, který v tu chvíli poslouchal miniaturní tranzistorové rádio. Po vyučování jsem tak šel hned do Merrill Lynch za svým brokerem, který vypadl vyčerpaně, ale uklidňoval mě, abych neměl obavy. Ze zpětného pohledu měl pravdu, protože trh se začal záhy poté zvedat a ti, kteří akcie neprodali, si nakonec vedli dobře. Jenže takto lehce se to říká jen ze zpětného pohledu,“ píše Shiller.
Podle profesora bychom měli mít stále na paměti, že podobné propady trhu v sobě významným způsobem zahrnují naši psychiku, která se promítá do masových reakcí a chování. Ke kolapsu trhu tak může dojít i poté, co byl trh dlouhou dobu nezvykle stabilní. Riziko tu tedy je, ale s trochou štěstí nám následujících třicet let další dokonalou bouři podobnou roku 1987 nepřinese,“ uzavírá svou úvahu Shiller.