Rozloha zemědělských pozemků certifikovaných pro pěstování bioplodin nebo nacházejících se v procesu takové certifikace činila loni v Evropské unii 12 milionů hektarů, což bylo zhruba 6,7 procenta veškeré zemědělské půdy v EU. Od roku 2012 se plocha určená pro bioplodiny zvýšila o téměř dva miliony hektarů. Česká republika se podle podílu na celkové zemědělské ploše dělí s Itálií o čtvrté místo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Rostoucí trend je patrný i v počtu registrovaných producentů bioplodin, jejichž počet na konci loňského roku činil 295.600.
Podíl plochy určené pro ekologické zemědělství se v jednotlivých zemích EU liší. Nejvyšší podíl ve vztahu k celkové rozloze zemědělské půdy má Rakousko, kde dosahuje až 21 procent. Následují Švédsko a Estonsko. Česká republika skončila spolu s Itálií na čtvrtém místě s podílem 14 procent.
V ČR celková plocha určená pro ekologické zemědělství činila loni 489.000 hektarů; od roku 2012 se zvýšila o 4,3 procenta.
Nejhůře dopadla Malta, kde podíl biozemědělské půdy na celkové rozloze činí pouze 0,2 procenta. V Rumunsku a Irsku to je 1,7 procenta. Nízká je tato plocha i v Maďarsku a v Polsku, kde činí necelá čtyři procenta.
V absolutních číslech Španělsko, Itálie, Francie a Německo mají největší rozlohu plochy pro pěstování bioplodin i nejvyšší počet producentů. Společně se na celkové rozloze ploch pro pěstování bioplodin i počtu producentů v EU podílejí 54 procenty.
Ekologické zemědělství bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti v přírodě. Mezi jeho hlavní zásady patří etičtější přístup k chovaným zvířatům, ochrana životního prostředí, šetření neobnovitelnými zdroji, ochrana zdraví, udržení zaměstnanosti v zemědělství, rozvoj venkova a udržení rozmanitosti rostlin a živočišných druhů. Předtím, než je půda označená za vhodnou pro pěstování bioplodin, musí projít obdobím přeměny, které trvá dva až tři roky.