V současné době se hovoří o tom, zda je bublinou bitcoin. V minulosti bylo prasklých bublin bezpočet: Technologická bublina, železniční mánie v devatenáctém století či bublina Jižních moří roku 1720 mohou sloužit jako dobré příklady těch největších. Tou nejznámější ale byla možná tulipánová mánie, která se točila kolem tulipánových cibulek po roce 1630 v Nizozemí. Podle některých názorů je bitcoin moderní verzí této bubliny, ale jak na stránkách The Conversation tvrdí historička Anne Goldgarová z King's College London, takové srovnání je značně zavádějící.
Tulipánová mánie se stala synonymem pro iracionální chování trhů a investorů. Podle neustále opakovaného příběhu se jí účastnili všichni v celém Nizozemí, od kominíků až po šlechtu. Všichni propadli iracionalitě a s jednou cibulkou, respektive s odpovídající futures, se prý obchodovalo i desetkrát denně. Samotné tulipány přitom nikoho nezajímaly, šlo o zisky a cibulky se prodávaly za nesmyslné ceny odpovídající cenám nemovitostí. Nakonec přišla vlna bankrotů a vše zastavila až vláda, která obchody s touto komoditou ukončila. Mezitím ale nizozemská ekonomika utrpěla těžké ztráty.
Podle historičky jde o vzrušující příběh, který má jen jednu vážnou vadu: Z velké části je nepravdivý. Tento svůj názor zakládá na „letech strávených v nizozemských archivech“, kde došla k názoru, že tulipánová mánie nebyla založena na iracionalitě. Hybnou silou bylo rostoucí bohatství společnosti, rozmáhající se obchod a to, že se tulipány staly novým druhem luxusního zboží. Spolu s nimi lidé stále více nakupovali třeba obrazy či jiné vzácnosti. Růst cen tulipánových sazenic „nebyl iracionální, ale odrážel jejich vzácnost“. Obchodování s cibulkami pak podle historičky nebylo chaotické a plné adrenalinu, jak se běžně tvrdí, ale probíhalo většinou v klidu, a to zejména mimo burzu.
Goldgarová tvrdí, že nejdražší cibulky se prodávaly za cenu odpovídající dobře vybavenému domu, ale takových případů bylo jen několik. „Našla jsem pouze 37 lidí, kteří zaplatili více než 300 guldenů, což odpovídá asi ročnímu výdělku dobrého řemeslníka. Velký počet sazenic byl mnohem levnější. Ti, kteří kupovali nejdražší sazenice, pak byli v naprosté většině případů boháči. Transakce navíc často probíhaly v okruhu jejich známých,“ píše historička. A dodává, že nenašla „ani jeden případ bankrotu, který by se dal spojit s tulipánovou mánií“. Vláda podle ní také velmi váhala s intervencemi a soudy doporučovaly, „aby si to lidé vyříkali mezi sebou“.
„Tulipánová mánie je znovu a znovu používána jako varovný příklad všem investorům, aby se nechovali iracionálně a drželi se stranou od spekulací. Tato mánie ale byla historickou událostí, která plně odpovídala historickému kontextu. Srovnávat ji s bitcoinem není namístě,“ uzavírá historička.
Zdroj: The Conversation