Trhy, ekonomika, politika – Čína ztrácí „vzácný“ monopol a my jsme poměrně výjimeční
Čína ztrácí významný monopol: Hustle a řada jiným médií si všímají objevu japonských vědců, který by mohl úplně změnit situaci na trhu se vzácnými průmyslovými kovy. Japonci totiž na dně Tichého oceánu objevili plochu o rozloze 965 čtverečních mil, která podle odhadů obsahuje 16 milionů tun těchto kovů, a tudíž by mohla dlouhodobě uspokojit celosvětovou poptávku po nich. Jedná se mimo jiné o materiály, které jsou klíčové pro výrobu mobilních telefonů či elektromobilů a v jejichž těžbě měla doposud téměř monopolní pozici Čína.
Hustle tvrdí, že Japonsko se ve snaze podpořit své exporty a omezit závislost na dovozu vzácných kovů z Číny vždy snažilo získat potřebné zdroje na základě průzkumu oceánu. Čína přitom v roce 2010 prudce omezila exportní kvóty u těchto zdrojů, a tím vyhnala jejich ceny na globálním trhu prudce nahoru. Dodavateli těchto kovů jsou v mnohem menším objemu i země jako Brazílie, Vietnam, či Kongo, ale ty nemají potřebné zpracovatelské kapacity. Těmi naopak disponuje Západ, jenže ten zase nemá přístup k potřebným zdrojům těžby. Japonský objev ovšem tuto situaci možná podstatným způsobem změní.
Česká republika je v nejednom ohledu hodně výjimečná: Eurostat tento týden porovnává poslední dostupná čísla týkající se výše vládních deficitů a dluhů (v poměru k HDP) u jednotlivých evropských zemí. Nejvyšších deficitů dosahuje Španělsko a Portugalsko, za nimi následuje Rumunsko a Francie s Itálií. Naopak mezi zeměmi s nejvyššími přebytky jsou Malta, Kypr a Česká republika. Naše země je také čtvrtou zemí s nejnižší mírou vládního zadlužení, před námi je jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Zřejmě nepřekvapí, že mezi nejvíce zadlužené státy naopak patří Řecko - jeho poměr vládního dluhu k HDP se blíží 180 %. S odstupem za ním se nachází Itálie a Portugalsko:
Naše země se ukazuje být extrémem i v dalších dvou oblastech, kterým se Eurostat tento týden věnoval. Následující mapa ukazuje srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech evropských zemí. Nejnižší nezaměstnanost je podle statistiků v Praze, kde se pohybuje na 1,7 %, nejvyšší je naopak v řeckém regionu Dytiki Makedonia, kde se nachází na 29,1 %. Celkově pak patříme k „jádru“ s velmi nízkou nezaměstnaností:
Do třetice Eurostat u evropských zemí porovnává poměr příjmů nebohatších 20 % společnosti k příjmům nejchudších 20 %. V celé EU tento poměr dosahuje hodnoty 5,2, nejnižší je v České republice, kde se nachází na hodnotě 3,5 (podobně je tomu v Norsku) a nejvyšší v Bulharsku, kde nejbohatší berou v průměru 8,2 krát více, než ti nejchudší: Mezi „rovnostářské“ země vedle nás patří Slovinsko, Slovensko, Finsko, Belgie a Nizozemí. Naopak velký rozdíl v příjmech je vedle Bulharska v Litvě, Rumunsku, Španělsku a Řecku:
Byznys – na úrovni vozů Kia z devadesátých let a nová doba pro
je svou kvalitou jako Kia z devadesátých let: CleanTechnica píše o společnosti Munro & Associates, která se specializuje na neobvyklou činnost – rozebírá auta (ale i jiné stroje a přístroje) na jednotlivé díly a zkoumá, jak a z čeho jsou vlastně vyrobeny. Někteří v této souvislosti hovoří o „destruktivním testování“ a v automobilovém odvětví jde podle ClenTechnicy o standardní proces, který poskytuje informace o tom, co dělá konkurence a kolik jí to stojí.
Munro se tentokrát pustilo do Modelu 3 od Tesly a šéf firmy Sandy Munro komentoval výsledky testu následovně: „Takové nedostatky jsem vídával na vozech Kia z devadesátých let“. Kia se mezitím ve své kvalitě značně zlepšila, což je mimo jiné výsledkem podobného srovnávání, jaké nyní provedlo Munro s Teslou. Mezi její nedostatky patří například dílenské zpracování a velké mezery mezi jednotlivými částmi karoserie, které podle Munra odpovídají tomu, co bylo běžné v sedmdesátých letech, ale ne dnes.
Nová doba pro : Bloomberg Gadfly si všímá cyklů, v jakých se pohybují prodeje iPhonů a zejména odhady analytiků a investorů týkající se těchto prodejů. Jejich historický vývoj shrnuje Bloomberg v následujícím grafu a pro druhé čtvrtletí ukazuje očekávání od Mizuho Securities. Podle něj a prý i podle převažujícího názoru na Wall Street by se v tomto čtvrtletí mohly prodeje těchto přístrojů poněkud zvednout, „ale na žádný supercyklus to nevypadá“. Bloomberg navíc uvažuje o tom, že letošní fiskální rok, který končí v září, by prodeje mohly klesnout. A to by mohlo být velmi nepříjemné překvapení, protože v tomto fiskálním roce byl na trhu uveden „nejvíce očekávaný model od chvíle, kdy začal iPhony prodávat“.
U nás doma – absurdita roku a škodovky z Německa
Další absurdita roku: Hospodářské noviny vyhlásily už dvanáctý ročník ankety Absurdita roku. Jejím cílem je „upozorňovat na nelogická pravidla či kontroly, které stát uvaluje na firmy a živnostníky“. HN informují, že loňskou absurditou roku se stalo kontrolní hlášení. Letos se o první příčku uchází zadržování odpočtů DPH nebo třeba potravinářský průkaz vydávaný nadosmrti.
Spousta absurdit z předchozích let už podle HN ze zákonů zmizela, a to je ambicí i letošního ročníku soutěže, v němž mohou lidé o největší absurditě roku 2018 hlasovat on-line do 30. dubna. Jak bylo zmíněno, mezi letošní kandidáty se řadí i zadržování odpočtů DPH - rozšířená praxe posledních let, kdy finanční správa stovkám firem dlouho zadržuje odpočty na dani z přidané hodnoty, i když se nakonec ukáže, že se podniky proti státní kase nijak neprovinily.
HN také mimo jiné poukazují na to, že „cizinec může v Česku řídit autobus, traktor už ne“. Absurditou roku se také mohou stát preventivní zdravotní prohlídky pro všechny zaměstnance, školení řidičů služebních vozů, kteří už řidiči dávno jsou, či potravinářský průkaz, který platí nadosmrti. Mezi absurdity minulých let se dostalo například to, že úřad práce chce po zaměstnavatelích údaje, které sám vlastní (rok 2015), že stát přenesl odpovědnost za nespolehlivého plátce DPH na podnikatele, který s ním obchoduje (rok 2013), či že fyzioterapeut musí mít ve své ordinaci povinně velké zrcadlo, ledničku a dvě nášlapné váhy (rok 2009).
Škodovky z Německa: Ihned.cz píší o výrobě Škodovek v Německu: „Škoda Auto bude část produkce vyrábět v Německu. Továrny jedou naplno, musíme investovat do rozšíření výroby, říká šéf automobilky Bernhard Maier“. Automobilka proto bude část produkce vyrábět v německém Osnabrücku, protože domácí kapacity jsou plně využity. Co ale bude Škoda Auto v Německu vyrábět, Maier neupřesnil a krok by podle firmy neměl znamenat „přesun výroby z ČR“. Loni se podle ihned.cz objevily spekulace, že z Česka přejde do Německa výroba následníka modelu Superb. Česká automobilka ani mateřský koncern tehdy spekulace nepotvrdily ani nevyvrátily.