Posílený dolar čeká na Fed, koruna se snaží korigovat ztráty

Dnešní dopoledne zpestří předběžný HDP eurozóny za letošní první čtvrtletí. Mělo by se potvrdit zpomalování měnového bloku, které už nějaký čas naznačují měsíční statistiky. Pro euro by pak šlo o evidenci, že jeden z jeho klíčových podpůrných faktorů se vytrácí. Nešlo by však o překvapení, takže reakce eurodolaru by nemusela být velká.

Vážnou odezvu nečekáme ani od odpolední statistiky ADP ukazující změnu zaměstnanosti v americkém firemním sektoru. Ač jde o nápovědu před vládními statistikami z trhu práce, pozornost trhu bude mířit hlavně na večerní informace ze zasedání Fedu.

Fed nebude publikovat novou prognózu a tentokrát není v plánu ani tisková konference. Co považujeme za nejpodstatnější v rámci doprovodného prohlášení, jsou případné náznaky, že by letos mohlo dojít k výraznějšímu navýšení úrokových sazeb, než předpokládá výhled nakreslený takzvanými dots. Fed by takovou možnost měl aspoň připustit. Zatím předpokládá celkově trojí zvýšení sazeb, zatímco trh už začal počítat spíše se čtyřmi kroky.

Dolar na páru s eurem posílil do prostoru 1,2000, kde by měl nyní vyčkat na zprávy z centrální banky. Pokud ho Fed vysloveně nezklame absencí jestřábích náznaků, mohl by ještě kurz pokročit o něco níž. Motivaci by přitom mohl hledat na evropské straně. Páry dolaru s britskou librou a japonským jenem se dopoledne rovněž konsolidují při vyčkávání na další impulsy.

Americké výnosy začaly znovu stoupat po poklesu z konce dubna. Výnosy německých dluhopisů vedle toho stoupají méně výrazně. Akciím se s podporou výsledků daří opět růst a Evropa je většinou slušně nahoře.

Koruna na přelomu měsíce zrychlila své oslabování. Po návratu k běžnému obchodování se pak snaží své ztráty krotit a vrací se na 25,60 za euro. Stejně je však znát, že domácí měnu dostal pod tlak vzájemný vývoj výnosů na západních trzích a doma, respektive pokles očekávání o dalším růstu sazeb ČNB. Centrální banka ovšem jedná zítra a koruna se nachází na citelně slabších úrovních, než předpokládá její prognóza. Tím roste pravděpodobnost, že se bankovní rada přece jen odhodlá k dřívějšímu utažení politiky. Minimálně by na jednání mohlo být akcentováno, že slabší koruna uvolňuje měnové podmínky, což jde proti záměru ČNB. Koruna by v podobném prohlášení mohla najít oporu i díky připomenutí, že utahování domácí měnové politiky i přes volnější tempo bude předbíhat ECB.