Národní rozpočtová rada nepovažuje za současné ekonomické situace schválení státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun za optimální. Podle rady by se měla v následujících dvou letech nominální výše schodku státního rozpočtu snižovat. Ministerstvo financí plánuje schodek 40 miliard korun až do roku 2021. Vyplývá to z dnes zveřejněného stanoviska Národní rozpočtové rady k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí. Stanovisko bude rada zveřejňovat pravidelně každé čtvrtletí.
Současný dobrý stav ekonomiky by podle rady měla vláda využít k provedení takových změn, které by vytvořily prostor pro případná opatření v rozpočtové politice při zhoršení ekonomického vývoje. "Nastavení deficitu státního rozpočtu na další roky není racionální. Měl by tam být sestupný trend, který by měl reflektovat, že deficit není standardním výstupem hospodaření," uvedl dnes člen rady Jan Pavel.
O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Ministerstvo financí navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 40 miliard korun. Letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, ke konci srpna rozpočet vykázal přebytek 14,8 miliardy korun. Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.
Rozpočtová rada považuje za správné, že se vláda rozhodla v návrhu státního rozpočtu na rok 2019 nevyčerpat celkovou hodnotu výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů maximálně na 1,496 bilionu korun. V roce 2020 by to mělo být maximálně 1,533 bilionu korun a o rok později 1,579 bilionu Kč.
Přebytek veřejných financí loni ve výši 1,6 procenta HDP a předloni 0,7 procenta HDP je podle rady způsoben zejména dobrým hospodařením obcí a krajů, nižším než plánovaným čerpáním investičních výdajů a rychlým ekonomickým růstem. "Pokud by v letech 2019 až 2021 došlo k vyčerpání všech plánovaných výdajů, hospodaření státního rozpočtu a státních fondů by po zohlednění fáze hospodářského cyklu vykazovalo nerovnováhu," upozornila rada.
Konstatovala, že z hlediska nastavení parametrů a struktury státního rozpočtu na příští rok řada navrhovaných opatření zvyšuje mandatorní, tedy povinné výdaje, což v budoucnu sníží manévrovací prostor vlády pro aktivní použití rozpočtové politiky v případě problémů. "Efektivní vynaložení investičních výdajů, jejichž objem má v následujících letech narůstat, může být negativně ovlivněno situací v odvětví stavebnictví. Tam je už nyní možné sledovat značný pokles počtu podávaných nabídek do zadávacích řízení, což vede k nárůstu vysoutěžených cen," konstatovala rada.
K vývoji ekonomiky rada uvedla, že struktura růstu je v současnosti relativně vyvážená. Rizikem je ale vývoj v zahraničí. "Existuje tak riziko zpomalení ekonomického růstu, což by razantně zasáhlo zejména příjmovou stránku veřejných rozpočtů," uvedla rada.