Ve světě…
Zlato se bude opět blýskat: CNBC tento týden přináší i rozhovor s komoditním stratégem Bartem Melekem z TD Securities. Ten čeká, že zlato se vydá směrem rostoucího trendu, příčinou má být utahování monetární politiky, následná vyšší rizikovost akciových investic a vysoká volatilita na trzích. Zlatu doposud neprospíval silný dolar, ale i zde by podle stratéga mělo dojít k obratu. Melek se domnívá, že zlato by se ke konci roku 2019 mohlo pohybovat na 1 300 dolarech za unci. Douglas Boneparth z Bone Fide Wealth ovšem varoval, že pro velký přesun k investicím do této komodity neexistuje důvod a zlato by nemělo tvořit více než 3 – 5 % diverzifikovaného portfolia.
Obavy se nepotvrdí, kupujte: Stratég Scott Wren z se domnívá, že investoři by nyní měli „vstoupit na trh a nakoupit pár akcií“. To, co je drží zpátky, jsou podle něj zejména obavy z chyby v politice Fedu, ze zpomalení globálního růstu a poklesu ziskových marží obchodovaných firem. On sám se ale domnívá, že tyto obavy se nepotvrdí a tudíž je namístě akcie kupovat.
Podle stratéga zmíněná rizika nemají nulovou pravděpodobnost, ale tato pravděpodobnost je nízká. Do konce roku bude podle jeho názoru dění na trhu ovlivňovat zejména vývoj obchodního sporu mezi USA a Čínou a politika Fedu. Index S&P 500 by se pak mohl vrátit na hodnoty 2 800 a 2 900 bodů v případě, kdy by zazněl náznak optimismu ohledně vyřešení zmíněného sporu, či „poněkud méně jestřábí prohlášení“ od šéfa Fedu Jeromeho Powella.
Fed náchylný k chybám: Wrenův akciový optimismus plně nesdílí například známý investor a ekonom Mohamed El-Erian. Podle něj je Fed nyní náchylný k chybě ve své politice. Klíčovým tématem je pak podle investora síla americké ekonomiky. On sám je podle svých slov v této oblasti stále pozitivně naladěn, obavy v něm ovšem vzbuzuje vývoj za hranicemi USA, kde není ekonomická politika dostatečně prorůstová. Na CNBC v této souvislosti zmínil Čínu a Evropu. Čína se podle jeho názoru „obrací zpět ke svému starému růstovému modelu“, což znamená, že „ždímá stroj, který již je vyčerpaný“. Evropa si pak musí vyřešit řadu problémů v Itálii, Německu a Velké Británii.
Bitcoin jako : Lou Kerner je partnerem ve společnosti CryptoOracle a pohybuje se ve světě investic do digitálních měn. Na CNBC tvrdil, že investice do bitcoinu nejsou pro ty, kteří mají rádi klid, ale „všichni, kteří vydrželi dva roky, dostali svou odměnu“. Tato digitální měna je pak podle něj „nejlepším uchovatelem hodnoty, který byl kdy vytvořen“ a v tomto smyslu postupně předčí i zlato.
„Pokud se vrátíme k internetové bublině, kterou hodně lidí jako já považuje za vodítko dalšího vývoje na kryptoměnách, tak vidíme, že jako jedna z nejlepších firem historie během dvou let ztratil 95 % své hodnoty“, řekl investor. A dodal, že dnes je tato společnost druhou na světě, jejíž kapitalizace se dostala nad 1 bilion dolarů. Volatilita ceny akcií Amazonu je ale podle něj ničím ve srovnání s tím, s čím by měli počítat investoři do bitcoinu, ale i tak je pro tuto měnu příběh Amazonu relevantní.
Kerner také uvedl, že se při svém pohledu na bitcoin řídí „zákonem“, se kterým přišel Roy Amara ze Stanfordu a který říká: „V krátkém období je dopad významné nové technologie přeceňován, v delším období naopak podceňován“. Investor dodává, že „mezitím bojujete o život“.
Přívětivá republika: Hned s několika zajímavými grafy, či obrázky přichází tento týden Eurostat. První z nich srovnává nejlepší a nejhorší zemi podle podílu dětí, které čelí riziku chudoby, nebo vyloučení ze společnosti. Dozvídáme se, že nejlépe je na tom právě naše republika, kde by takto ohroženo mělo být 14,2 % dětí. Jde o výrazně nižší podíl než je průměr EU – v Unii tomuto riziku čelí zhruba každé čtvrté dítě. A nejhůře je na tom v tomto ohledu podle eurostatu Rumunsko, kde jsou takto ohroženy asi čtyři děti z deseti:
Rumunsko pak dobře nevychází ani v následujícím pozoruhodném srovnání, které se točí kolem podílu domácností, které nemají splachovací toaletu (či jí nemají sami pro sebe). V této zemi si tohoto výdobytku civilizace nemůže podle Eurostatu užívat téměř každá třetí domácnost. Druhou nejhorší zemí Unie je v této oblasti Bulharsko, kde je již podíl znatelně nižší. Česká republika pak podle statistiků patří mezi země s mizivým podílem takto deprivované populace (konkrétně 0,4 %).
Země cizinců: Eurostat srovnává evropské země i podle toho, kolik cizinců v nich žije (čísla jsou rozdělena na cizince z ostatních zemí EU a mimo ně). Rekordmanem je Lucembursko, kde podíl cizinců dosahuje téměř 50 %, většinu z nich tvoří lidé z jiných členských zemí Unie. Na opačném konci spektra se pak nachází země jako Polsko, Rumunsko (což možná souvisí s předchozími grafy), Litva (opět viz předchozí graf), Chorvatsko, Bulharsko a Slovensko.
... a u nás doma
Ihned.cz: HN poukazují tento týden na to, že „Mojmíru Hamplovi tento měsíc končí mandát ve vedení České národní banky“. Bankéř v rozhovoru pro HN mimo jiné uvedl: „Mnohem víc než v minulosti jsem se naučil vážit si toho, že peněžní systém funguje normálně a každý den. Lidé to berou jako samozřejmost, ale v centrální bance člověk pochopí, že to vůbec samozřejmé není. Je to určitá role centrálních bankéřů vůči veřejnosti: snažit se provozovat peněžní systém, aby běžel tak neslyšně a tiše, že lidé ani nezaregistrují, že existuje“
Podle Hampla si „centrální bankéři v roce 2008 obecně vyzkoušeli, že nejsou připraveni komunikovat a vysvětlovat své kroky, když přijdou tak špatné časy, jako tehdy přišly. Často rozumí tomu, co dělají, ale v daném okamžiku tomu ještě nemusí rozumět konečný příjemce té jejich služby – veřejnost.“ V Česku je podle něj přitom „populace peněžně konzervativní a lidé nechápou, proč centrální banka musí občas tlačit inflaci i vzhůru - ke stanovenému cíli ... u nás si politik koupí lidi tím, že jim nabídne, že ceny budou padat. Všem to připadá jako dobrá myšlenka do chvíle, než jim začnou klesat platy“.
Příprava na minulost: Na ihned.cz se dočteme, že „školy úzkým zaměřením připravují děti na minulost, nejhůř jsou na tom učiliště. V moderní době se ale uchytí jen lidé se všeobecnými dovednostmi“. Server se v této souvislosti odvolává na slova amerického ekonoma Harryho A. Patrinose ze Světové banky, který před dvěma týdny přednášel v think-tanku IDEA na pražském Národohospodářském ústavu AV. Podle něj „závodíme s časem, školství se nestíhá přizpůsobovat potřebám nové doby, moderním technologiím ani rychle se rozvíjející automatizaci“. Ve Spojených státech může automatizace za několik let ohrozit až polovinu profesí. Výrazně pak poštovní služby, dopravce, sekretářky, obsluhu šicích strojů, počítačové programátory či kuchaře. A nedá se prý vyloučit, že potíže bude mít za pár let i Česko. Ihned.cz také poukazuje i na studii od Aspen Institute CE. Český vzdělávací systém podle ní kopíruje zastaralou nebo už neexistující strukturu ekonomiky.