Více než 40 procent elektráren na uhlí po celém světě je kvůli vysokým nákladům ve ztrátě. Tento podíl se může do roku 2040 zvýšit až na 72 procent. Vyplývá to ze zprávy ekologického institutu Carbon Tracker.
Institucionální investoři se stále více odklánějí od společností zaměřených na fosilní paliva kvůli obavám o budoucnost svých investic. Tvrdší cíle pro snížení emisí totiž odrazují od používání fosilních paliv a obnovitelná energie stále zlevňuje.
Carbon Tracker analyzoval ziskovost 6685 uhelných elektráren, které představují 95 procent celosvětové provozní kapacity. Zjistil, že 42 procent globální kapacity není ziskových. Od roku 2019 pak očekává, že pokles nákladů na energii z obnovitelných zdrojů, nařízení omezit znečištění vzduchu a ceny uhlíkových emisí způsobí další tlak na jejich náklady. Navíc od roku 2030 bude provoz nových větrných a solárních elektráren levnější, než 96 procent současných a plánovaných uhelných elektráren.
Celý svět se snaží omezit globální oteplovaní vyšší výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížením spalován fosilních paliv, jako je uhlí a ropa. Emise však stále rostou. Zpráva OSN z října uvádí, že je potřeba, aby se podíl uhelných elektráren v globálním energetickém mixu do roku 2050 snížil pod dvě procenta, aby se udržel růst globální teploty v bezpečných limitech.
V několika ekonomikách závislých na uhlí si vlády budou muset vybrat mezi uzavřením elektráren, podporou těžby uhlí a cen elektřiny, nebo zvýšením cen elektřiny, aby byly uhelné elektrárny životaschopné. To však ublíží spotřebitelům a ohrozí konkurenceschopnost, uvedla agentura Reuters.