Růst hrubého domácího produktu (HDP) Maďarska ve druhém čtvrtletí meziročně zvolnil na 4,9 procenta z 5,3 procenta v prvním čtvrtletí, kdy ekonomika rostla nejrychleji za 15 let. Maďarsko ale zřejmě i tak rostlo nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Polská ekonomika zpomalila na 4,4 procenta z 4,7 procenta na začátku roku. Ve svých předběžných zprávách to dnes oznámily statistické úřady obou zemí. Ekonomický výkon v Polsku a Maďarsku negativně ovlivňuje oslabení v zahraničí.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali v Maďarsku zpomalení tempa růstu na 4,6 procenta. Růst v Maďarsku táhly hlavně služby, stavebnictví a průmyslová výroba. Stavební sektor však rostl o něco méně, než za leden až březen a průmyslová výroba v červnu zpomalila, což se negativně promítlo do celkového růstu.
Maďarský ministr financí Mihály Varga v reakci uvedl, že ekonomika tempo neztratila a že růst ve druhém čtvrtletí překonal očekávání ministerstva. Předběžné údaje podle něj ukazují, že Maďarsko rostlo nejrychleji z celé EU. Za celý rok vláda očekává růst ekonomiky o 4,3 až 4,4 procenta, Varga ale poznamenal, že odhad je konzervativní, uvedla agentura MTI.
V Polsku analytici za druhé čtvrtletí čekali růst HDP o 4,5 procenta. Podle statistického úřadu průmysl a stavebnictví ve čtvrtletí zpomalily, spotřebitelská poptávka však byla silnější.
"Domácí poptávka je štítem ekonomiky, slabé vnější prostředí ale zřejmě bude růst ve druhé polovině roku ovlivňovat i nadále," uvedla analytička finančního domu Group Katarzyna Rzentarzewská.
Domácí spotřebu v Polsku, tedy v největší ekonomice střední Evropy, podpořily sociální dávky. Ty zemi pomáhají zvládat zpomalení tempa růstu u západních sousedů. Největším obchodním partnerem Polska je Německo, které ve druhém čtvrtletí zaznamenalo pokles, hlavně kvůli slabšímu vývozu.
Zpomalení tempa růstu ekonomiky zaznamenala ve druhém čtvrtletí i česká ekonomika, a to na 2,7 procenta z 2,8 procenta v prvním čtvrtletí.