Česká národní banka (ČNB) může držet úrokové sazby beze změny poté, co zvolnila inflace a zhoršují se ekonomické signály ze zahraničí, řekl v rozhovoru s Reuters člen bankovní rady Oldřich Dědek s tím, že debata o jejich snížení je nicméně stále daleko i přes celosvětový příklon k uvolňování měnové politiky. S ohledem na inflaci nad středem inflačního pásma trvá v ČNB debata, zda úrokové sazby ještě zvýšit, jakkoli přední centrální banky světa jako ECB či americký Fed již přistoupily k uvolnění politiky hlavně kvůli dopadu napětí v mezinárodním obchodu. S Reuters dnes na okraj konference hovořil další člen bankovní rady Tomáš Holub. Ten vidí vyrovnané šance, zda bude na měnovém zasedání příští týden hlasovat pro zvýšení sazeb, nebo jejich ponechání beze změny. Odklad brexitu je podle něj dobrou zprávou, ale míra nejistoty v zahraničí zůstává vysoká.
Dědek na minulém měnovém zasedání 25. září hlasoval s většinou členů bankovní rady pro zachování hlavní dvoutýdenní repo sazby na 2,00 %. V rozhovoru pro agenturu Reuters, který se uskutečnil v úterý, Dědek řekl, že se stále přiklání ke stabilitě sazeb.
"Od minulého zasedání, kdy jsem hlasoval pro stabilitu sazeb, podle mě nepřišly nějaké argumenty, které by jednoznačně nutily sazby zvyšovat," uvedl.
Dodal, že se to týká i inflace, která sice zůstává nad 2% středem cíle, ale stále se drží v tolerančním pásmu, které je podle něj třeba využívat v celé jeho šíři.
"V současné době, kdy čelíme negativním zprávám ze zahraničí, tak nejsem jestřáb v tom smyslu, že bych trval na tom, že musíme inflaci vracet k těm dvěma procentům... Za plnění inflačního cíle je nutno považovat celou definici cíle," řekl Dědek.
Meziroční růst cen v září v Česku zpomalil na 2,7 %, což Dědek označil za "příjemné překvapení". Dále řekl, že na debatu o snižování sazeb je stále příliš brzy. "Myslím, že debata bankovní rady o případném snižování sazeb je velmi daleko vzhledem k tomu, že inflace koketuje spíše s horní hranou fluktuačního pásma," uvedl. "V tom řeší česká ekonomika opačný problém než eurozóna."
Průměrný kurz koruny k euru za posledních 90 dní činil 25,72 za euro, zatímco prognóza ČNB počítala pro třetí kvartál s průměrným kurzem 25,40. "V současnosti, zdá se mi, nehrozí nějaké výraznější oslabování koruny, i když je to jedna z největších nejistot, a to dlouhodobě," řekl Dědek.
Současně odmítl představu, že by centrální banka mohla využít svých rezerv k ovlivňování kurzu domácí měny. "Určitě bychom nechtěli, aby to vyvolalo dojem, že jak kurz stále nějak neposiluje, tak že začneme aktivní devizovou politikou ten kurz tlačit někam, kde by nám vyhovoval více. Takhle určitě debata nestojí," uvedl Dědek v rozhovoru.
Holub: Šance pro zvýšení nebo stabilitu vidím u sebe jako vyrovnané
Jeho kolega z bankovní rady Holub vidí vyrovnané šance, zda bude na měnovém zasedání příští týden hlasovat pro zvýšení sazeb nebo jejich ponechání beze změny. "Pro mě je to tak 50 na 50 pro zvýšení nebo stabilitu (úrokových sazeb), určitě bych neuvažoval o snižování," řekl Holub v kuloárech ekonomické konference v Praze.
"Samozřejmě je to tak, že odložení brexitu a vyhlášení nových voleb je minimálně částečně pozitivní zpráva v tom, že klesla pravděpodobnost tvrdého brexitu, to znamená toho nejhoršího možného scénáře. Trošku to ty zahraniční nejistoty zmírňuje, ale samozřejmě je to neodstraňuje," dodal. "Takže pořád to bude debata mezi domácí ekonomikou, která by ještě pro další normalizaci měnové politiky dávala prostor, a mezi vnějšími nejistotami a zpomalením, které v zahraničí je. Vidím to pořád hodně vyrovnané," řekl Holub podle Reuters.
Zdroj: Reuters