Německá vláda schválila harmonogram útlumu uhelné energetiky

Německá vláda dnes schválila návrh zákona, který stanoví harmonogram útlumu uhelné energetiky. S útlumem se začne letos, zcela využívat energii z uhlí spolková republika přestane nejpozději v roce 2038. Návrh zákona ještě musí projít parlamentem, což by ale neměl být problém. Stát se tak má v polovině roku.

Návrh stanoví přesné termíny, kdy se odpojí bloky jednotlivých hnědouhelných elektráren a kdy se ukončí těžba ve zbývajících hnědouhelných dolech. Německo je dnes největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 23 procenty.

Za předčasné uzavírání hnědouhelných elektráren a dolů dostanou firmy odškodnění v celkové výši 4,35 miliardy eur (110 miliard Kč). Část z těchto prostředků obdrží i společnosti Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, a Leag, kterou vlastní EPH a PPF Investments.

S dalšími 40 miliardami eur (přes bilion Kč), jejichž rozdělení se věnuje separátní zákon, se počítá na podporu spolkových zemí Braniborska, Saska, Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, na které útlum těžby nejvíce dopadne.

Zatímco ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) plán považuje za průlom v oblasti ochrany klimatu, organizace na ochranu životního prostředí mají ústup od uhlí za příliš pomalý. Německo by podle nich s uhlím mělo skončit už v roce 2030. Dnes schválený návrh počítá s tím, že se tak v případě příznivého vývoje nemusí stát až v roce 2038, ale už o tři roky dříve.

Úbytek energie z uhlí a jádra, s nímž Německo skončí už v roce 2022, chce v příštích letech země nahradit především zvýšením množství energie z obnovitelných zdrojů. Její podíl na energetickém mixu loni činil 42,6 procenta a do roku 2030 má stoupnout na 65 procent.

Emise skleníkových plynů mají v roce 2030 být o 55 procent nižší než v roce 1990. Do konce loňského roku klesly o 35 procent.