Na 1,75 miliardy EUR se může těšit těžební společnost Mibrag, vlastněná skupinou EPH českého podnikatele Daniela Křetínského. Tolik jí podle nepotvrzených zpráv hodlá přiklepnout německá vláda v souvislosti s uhelným exitem. Berlín se na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí právě dohodl se spolkovými vládami. Konec je stanoven na rok 2038 a vyjde na desítky miliard eur. S přechodem na klimaticky odpovědné hospodářství má největší evropské ekonomice pomoci EU. Česku také. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka je avizovaná podpora ale velmi malá.
Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, na které jede 19 % elektrárenských kapacit v zemi. Ušlou energii z něj mají nahradit nové plynové kapacity ve stávajících elektrárnách.
Odchod od lignitu ale zvedne náklady na elektřinu. Vláda proto slíbila dotace energeticky náročným firmám, které čelí zahraniční konkurenci. Na roční pobídky budou mít nárok od roku 2023, celkově je na kompenzace odklepnuto zhruba 40 miliardy EUR. Kolik ale jednotlivé utility provozující hnědouhelné elektrárny dostanou, má být známo až po jednání s nimi. Na řadu tedy přicházejí spekulace.
Podle zdrojů, které cituje Reuters, hodlá Berlín vyplatit zhruba 2,6 miliardy utilitě a zhruba 1,75 miliardy již zmíněné těžební společnosti Mibrag.
"V tuto chvíli je předčasné cokoliv komentovat, situaci analyzujeme. Věc se ale primárně týká přímo německých uhelných společností," řekl dnes ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.
O něco jasněji je v případě dotčených jednotlivých spolkových států Braniborsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku. Zde Berlín do roku 2038 vydá na až 14 miliard EUR. Další opatření v řádu 26 miliard EUR podnikne na pomoc hnědouhelným regionům. Kompenzace podle mluvčího německého kabinetu Steffena Seiberta čekají také zaměstnance, kterých se do roku 2043 dotkne chystaný zákon o uhelném exitu. Přesnou částku ale nesdělil. Zákon by Berlín chtěl mít schválený ještě v tomto pololetí.
Na uhlí jsou víc závislé státy bývalého východního Německa, kde by také uzavírky měly postupovat pomaleji než ve spolkových státech na západě, napsal Bloomberg. Z bývalého komunistického východu Německa také zněly největší námitky proti plánu. Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Osm "velmi starých a špinavých" elektrárenských bloků má být podle ministraně životního prostředí Svenjé Schulzeové rychle odpojeno od sítě, první už na konci tohoto roku.
Kolik přijde z EU?
Přechod na klimaticky odpovědné hospodářství chce regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích kompenzovat Evropská komise. V celkovém koláči 7,5 miliardy EUR bude mít Česko bude po Polsku, Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč), sdělily ČTK diplomatické zdroje.
Ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ale řekl, že s ohledem na to, co bude Česko stát přechod k bezemisní energetice nebo průmyslu, je podpora velmi malá. "Nechceme bagatelizovat 15 miliard, ale je to cukrování hořkého dortu. Jsme druhou ekonomikou v Evropě nejvíce zatíženou uhlím. Dekarbonizace nás bude stát stovky miliard," uvedl Havlíček.
Varšava získá dvě miliardy. Berlín měl nejdříve zejména díky uhelným regionům na východě i západě země dostat miliardu eur, po úpravě se však musí spokojit s 877 miliony. Podle informací ČTK měla být původně suma určená Česku nižší, zvýšila se však na úkor Německa po úpravách zohledňujících vyspělost ekonomiky.
Zmíněných 7,5 miliard eur budou muset členské státy najít během rozhovorů o rozpočtu EU na období let 2021 až 2027. EK chce spolu s touto částkou za pomoci národních příspěvků a soukromých investic pro pomoc nejvíce dotčeným regionům v příštích sedmi letech získat celkově nejméně 100 miliard eur.
Zdroje: Bloomberg, Reuters, ČTK