Páteční kolaps jednání členských států aliance OPEC+ otřásl globálním ropným trhem a víkendové dění situaci rozhodně nezklidnilo. Naopak, ne-dohodu na hlubších těžebních škrtech následuje faktické vyhlášení cenové války a zřejmě i navýšení těžby ze strany Saúdské Arábie. Po pátečním desetiprocentním propadu tak dnes ropa Brent pokračuje ve volném pádu. Ihned po otevření trhů spadla její cena o více než 30 % (nejvíce od války v Perském zálivu), aktuálně pak ropa odepisuje přibližně 25 % a obchoduje se až pod hranicí 35 dolarů za barel, kde byla naposledy v roce 2016.
Nečekané rozuzlení pátečního fiaska ve Vídni představuje opuštění dosavadní politiky těžebních škrtů. Těmi aliance OPEC+ poslední tři roky úspěšně stabilizovala cenový vývoj, avšak zlom přišel s počátkem šíření koronavirové nákazy, respektive historicky bezprecedentním propadem ropné poptávky. Na ten chtěli Saúdové zareagovat dalším omezením těžby v rozsahu 1,5 mil. barelů denně (nad rámec dosavadních 2,1 mil. barelů denně), které nicméně Rusko odmítlo v obavách o pokračující ztrátu tržního podílu. Od dubna tak nejsou producenti vázání jakýmikoli těžebními limity, přičemž Saúdská Arábie okamžitě vyrazila do ofenzívy a dramaticky srazila oficiální vývozní ceny (nejvíce za posledních dvacet let).
Globální ropný trh se tak nyní ocitá nad propastí. Bezprostředně totiž bude čelit nejen negativnímu (koronavirovému) poptávkovému šoku, ale také pozitivnímu nabídkovému šoku. A právě to činí současnou situaci ještě o poznání vážnější než v roce 2015, kdy se Saúdové naposledy rozhodli prudce navýšit produkci, tedy upřednostnit tržní podíl na úkor cenového vývoje. Tehdejším (neúspěšným) cílem bylo vytlačit z trhu americké producenty břidlicové ropy, a přestože tentokrát mohou Saúdové cílit také na Rusko a jeho návrat k jednacímu stolu, američtí těžaři bezpochyby zůstávají na mušce a čeká je další boj o vlastní existenci.
Shrnuto, podtrženo, v prvním pololetí tohoto roku hrozí na ropném trhu historicky nevídaný přebytek v řádu několika milionů barelů denně. To je řádově více, než v letech 2014-2016, kdy cena ropy zkolabovala pod hranici 30 dolarů za barel. Z fundamentálního pohledu proto jen těžko hledáme argumenty, proč by se nyní měla cena ropy pohybovat výrazněji výše. Otázkou, na kterou v tuto chvíli nikdo nemá odpověď, je délka trvání cenové války, a zda nakonec přece jen nedojde k resuscitaci saúdsko-ruské aliance. Jasné je nicméně jedno – ropný trh vstupuje do extrémně turbulentního období, kdy přestávají platit zavedené pořádky.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká měna vcelku logicky není v současné době na výsluní. Měnový pár se vrátil nad 25,50 EUR/CZK a nehledě na domácí čísla, zůstane na začátku tohoto týdne pod tlakem. Další technickou metou jsou úrovně v okolí 25,70 EUR/CZK.
Zahraniční forex
Nejdramatičtější jednodenní kolaps ropy od války v Iráku v roce 1991 má dramatické dopady na akciové i forexové trhy. Propad ropy o 30 % odnesly nejen komoditní měny (rubl, NOK, mexické peso), ale pod tlakem je i dolar, neboť cenová válka na ropném trhu má za cíl zdecimovat podstatnou část amerického ropného průmyslu. Prozatím se vcelku drží měny ve střední Evropě, byť jejich stabilita je dost iluzorní. Zprávy o karanténě pro 16 miliónů lidí v severní Itálii a 90 procentní propad prodejů aut v Číně (včetně např. VW) neušetří v regionu nikoho a tedy i zlotý a forint.
Výhledově je třeba počítat se slabším dolarem, neboť Fed bude nyní nucen bojovat nízkými úrokovými sazbami nejen s koronavirem, ale i s propadem investic a zaměstnanosti v ropném sektoru.
Ropa
Cena ropy Brent kolabuje. Po pátečním více než desetiprocentním propadu dnes ráno ropa odepisuje strašidelných 25 %, což posílá její cenu pod hranici 35 dolarů za barelů, kde byla naposledy před více než čtyřmi roky. Hlavním důvodem takto turbulentního vývoje je páteční kolaps jednání aliance OPEC+, který rezultuje v otevřenou cenovou válku ze strany Saúdské Arábie (viz úvodník).