Deloitte: Ztráta z měsíčního nouzového režimu může být až 1,1 % HDP

Pokud bude ekonomika fungovat měsíc v nouzovém režimu, mohou ztráty dosáhnout 0,8 až 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy až 66 miliard korun. Vyplývá to z výpočtů hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka. Hrubý domácí produkt ČR pro letošní rok odhaduje v běžných cenách na zhruba šest bilionů korun. Solidním výsledkem tak letos může podle Marka být stagnace ekonomiky.

"Současná situace ve společnosti a v ekonomice je v novodobé historii Česka bezprecedentní. Dosud žádná krize, recese, nebo reforma nedokázaly takovým způsobem ochromit ekonomiku jako koronavirus a nezbytná preventivní opatření," uvedl Marek.

Odvětví, která jsou výrazně paralyzována, tedy například sport, kultura, školství, knihovny, letecká doprava, stravování a ubytování nebo cestovní kanceláře, se na ekonomice podle Marka podílí osmi až devíti procenty. Ostatní odvětví pak negativně zasáhlo zrušení výuky na školách. V Česku je zhruba milion rodin s dětmi do 12 let a přibližně 600.000 rodin spoléhá na to, že děti v tomto věku chodí do školy.

"Nyní ale musí jeden z rodičů zůstat doma. Částečně situaci zachraňují prarodiče a možnost práce z domova. Přesto ale může být pět až deset procent zaměstnanců a podnikatelů vyřazeno nebo výrazně omezeno v pracovní činnosti," uvedl Marek. Další ztráty podle něj může přinést panika a strach ochromující spotřebu domácností a firemní investice.

Proto také již letos podle něj při zvážení možných dopadů koronaviru a preventivních opatření může být solidním výsledkem stagnace české ekonomiky. "Stagnace je nyní základním, pozitivním scénářem. Pokud se situaci nepodaří rychle zvládnout a budou nutná déle trvající a razantnější opatření, budeme se bavit o recesi a její hloubce," dodal. Na počátku roku přitom Marek počítal letos s dvouprocentním růstem ekonomiky.

Podle v úterý zveřejněných odhadů Raiffeisenbank česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru stoupne pouze o jedno až 1,5 procenta. Vyplývá to z rizikového scénáře vývoje ekonomiky, který se již přitom podle analytiků banky naplnil. Počítá mimo jiné s šířením infekce tři až čtyři měsíce, poklesem ekonomiky i ve druhém čtvrtletí a oživením růstu až ve třetím čtvrtletí. Odhad byl ovšem zveřejněn ještě před dalšími restriktivními opatřeními vlády, jako je například vyhlášení nouzového stavu a přerušení výuky na školách.