Afričtí producenti ropy kvůli kolapsu cen suroviny čelí nejen ztrátě příjmů, které nejvíce potřebují, aby se mohli vypořádat s epidemií onemocnění způsobeného novým koronavirem, problém ji způsobuje i pokles těžce získaného podílu na trhu, který se jim asi už nikdy nepodaří získat zpět. Země jako Nigérie, Angola či Alžírsko nemohou konkurovat svým bývalým spojencům Saúdské Arábii a Rusku, kteří mají nižší náklady a kteří teď zaplavují trh ropou.
Ukázkou jejich zoufalství byl krok ministra ropného průmyslu Konga, který 20. března napsal generálnímu tajemníkovi Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Mohammedu Barkindovi a vyzval ho k naléhavé schůzce, na které by se našel způsob, jak zabránit tomu, aby členské země kartelu sklouzly do recese. Analytici však upozorňují, že vliv afrických producentů je velmi slabý. "Nemají žádnou moc. Mohou se jen ptát," řekl agentuře Reuters zdroj z ropného průmyslu Nigérie.
Země, které nejsou členy OPEC, například Británie, Norsko a Spojené státy, mají relativně vysoké náklady na těžbu. Jejich ekonomiky jsou však diverzifikované, což znamená, že nejsou na ropě závislé.
Kromě toho, že pokles cen ropy ohrožuje už tak napjaté rozpočty, donutil velké ropné firmy snížit plánované miliardové investice. Dlouhodobý dopad na poměrně nákladná africká pole by tak mohl být ještě bolestivější. Analytik společnosti IHS Markit Roderick Bruce odhaduje, že investice do odvětví v Africe budou letos na rekordním minimu. To staví africké země do velmi obtížné situace.
V Nigérii se například očekává bez investic pokles těžby z polí v moři o 35 procent. V celé Africe podle odhadu výzkumné společnosti Rystad bude odklad investic znamenat do roku 2025 pokles očekávané těžby asi o 200.000 barelů denně.
Těžba ropy v Angole ještě před deseti lety činila téměř dva miliony barelů denně. Teď je to asi 1,4 milionu barelů a země je uprostřed reforem, jejich cílem je zvýšit produkci. Rovníková Guinea se pokouší vydražit nové licence a najít náhradu za americkou společnost Mobil, která chce odejít.
Náhlý propad příjmů brzdí i schopnost afrických producentů vypořádat se s onemocněním způsobeným koronavirem. Skupina afrických ministrů financí vyzvala ke stimulačnímu balíčku v objemu 100 miliard dolarů (2,5 bilionu Kč) na pomoc v boji s pandemií. Systém zdravotní péče je na kontinentě už teď chronicky podfinancován, lidé jsou chudí a žijí v přeplněných slumech. Nemohou se tak zásobit potravinami nebo se izolovat. Propad cen ropy také vyvolává obavy, zda si země budou moci vytvořit záchranné balíčky nebo platit vojákům a policistům, aby dohlíželi na vynucenou izolaci nebo se snažili potlačit nepokoje.
Nigérie už z rozpočtu škrtla téměř pět miliard USD a slíbila, že zastaví všechny nepodstatné projekty. I tak uvedla, že na boj s koronavirem potřebuje přes 333 milionů USD.
Alžírsko, jehož veřejný dluh na konci loňského roku vystoupil na 45 procent hrubého domácího produktu (HDP) z 26 procent v roce 2017, plánuje snížit veřejné výdaje o 30 procent. Nařídilo také státní energetické firmě Sonatrach snížit plánované investice na polovinu, erspektive na sedm miliard USD.
Angola, kde produkce ropy v posledních letech stabilně klesala, zvažuje nabídku eurobondů za tři miliardy USD, aby si posílila rozpočet, který vychází z předpokladu, že ceny ropy se budou pohybovat kolem 55 dolarů za barel. V současné době se ale ropa prodává za méně než polovinu. Zadlužené Kongo se pak snaží znovu vyjednat si úvěr krytý ropou za 1,7 miliardy USD.