Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur. Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Návrh má předsedkyně EK Ursula von der Leyenová odpoledne oficiálně představit Evropskému parlamentu. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Dohromady to tak představuje palebnou sílu 1,85 bilionu eur, uvádí unijní exekutiva na svém webu. Premiér Česka Andrej Babiš (ANO) považuje rozpočtový návrh reagující na koronavirovou krizi za příliš velké zadlužení. Usilovat bude o dosavadní podíl toku financí do slabších ekonomik mladších členských zemí.
"Komise dnes navrhuje nový nástroj obnovy, zvaný EU příští generace, v rámci přepracovaného dlouhodobého rozpočtu EU. Celkově tento evropský plán obnovy poskytne 1,85 bilionu eur, které pomohou nastartovat naši ekonomiku a zajistí, že se Evropa posune kupředu," uvedla EK.
Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.
Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou procenta dvě.
Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Podle zdrojů agentury Reuters jim má připadnout 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.
Komise hodlá podle unijních činitelů začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.
Napříč Evropou jsou v mezičase dostupná i jiná opatření. ECB nakupuje státní dluhopisy, přičemž jenom v této obálce je 750 miliard EUR. Dalších 540 miliard EUR je k dispozici v programech proti nezaměstnanosti či půjčkách vládám, podotýká CNBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje návrh Evropské komise za příliš velké zadlužení. Usilovat bude o dosavadní podíl toku financí do slabších ekonomik mladších členských zemí.
"Suma 750 miliard eur, o kterou komise navrhuje rozpočet navýšit, je obrovská, dosahuje téměř tří čtvrtin celého stávajícího sedmiletého rozpočtu. Nevíme přesně, jaký bude splátkový kalendář, jen, že tuto sumu všechny členské státy budou splácet 30 let po roce 2027. Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mého názoru příliš velký," míní Babiš. Je kromě toho přesvědčen, že by si EU měla půjčit maximálně rozdíl, který představuje hospodářský pokles způsobený krizí kolem pandemie koronaviru. Odhaduje jej na deset až 15 procent.
"Souhlasím, že o vypůjčené prostředky v přiměřeném rozsahu můžeme posílit víceletý finanční rámec, ale rozdělovat se musí podle stejného klíče jako v současné době. Pro nastartování růstu jsou klíčové investice a nezpomalené tempo konvergence. Proto budu i dál bojovat za silné tradiční politiky, hlavně tu kohezní," uvedl podle ČTK.
Podle analytiků je návrh třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Schválení plánů bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.
Zdroje: ČTK, EK, CNBC, Reuters