EK představí nejrozsáhlejší plán podpory unijních ekonomik

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes odpoledne představí v Evropském parlamentu návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie, jehož klíčovou součástí bude rozsáhlý plán podpory ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Brusel chce pomoc ve výši okolo bilionu eur (téměř 28 bilionů korun) rozdělit mezi unijní země formou přímých plateb a půjček. Napjatě očekávaný plán určí na příštích několik měsíců ráz složitých vyjednávání mezi členskými zeměmi, které mají na parametry solidární pomoci velmi odlišné pohledy.

Komise v očekávání nejhlubšího hospodářského propadu v historii unie hodlá sáhnout k dosud nevídanému řešení. Podle dosavadních vyjádření unijních činitelů si nejméně půl bilionu eur chce půjčit na finančních trzích a ručit za ně příjmy rozpočtu na období let 2021 až 2027. Unijní exekutivu v jejím záměru podpořili lídři nejvlivnějšího dua států Německa a Francie, kteří chtějí zásadní část této sumy rozdělit formou přímých plateb, jež by pomohly zvláště nejvíc zasaženým jihoevropským zemím jako je Itálie a Španělsko. Lídři těchto států potýkajících se s problémy již před krizí hodlají usilovat o co nejvyšší přímou pomoc, bez níž by podle nich byla v sázce samotná budoucnost evropského bloku. Na druhé straně stojí země takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, které se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat nouzové fondy prostřednictvím půjček. Kritické vůči zvýhodnění zasažených států jsou i visegrádské země včetně Česka, jež nechtějí přijít o příjmy z fondů určených pro méně rozvinuté regiony.

Jednou z klíčových informací pro budoucí vyjednávání unijních lídrů proto dnes bude, kolik chce EK zemím přímo vyplatit a kolik půjčit. Odhady unijních činitelů hovoří o tom, že až dvě třetiny fondu by mohly tvořit granty.

Komise chce část financí na bezprecedentní plán získat pomocí nových zdrojů rozpočtových příjmů. Podle unijních činitelů chce Brusel dát členským zemím na výběr, zda rozpočet EU posílí peníze z prodeje emisních povolenek, digitální daň, cla za dovoz neekologicky vyráběných produktů či jiné poplatky. Některé země daly již při únorovém rozpočtovém summitu najevo, že nechtějí tyto zdroje, z nichž mohou mít příjmy samy, přenechávat společné kase. Podle komise by však bez nových poplatků bylo nutné zásadně zvýšit přímé platby členských zemí, které jsou v současnosti hlavním zdrojem unijního rozpočtu.