Mladá generace do 29 let hodnotí posun, který republika od roku 1989 udělala, pozitivněji než generace lidí starších 65 let, zjistila společnost Ipsos. Vydáváme vybrané díly seriálu 30 let transformace, připraveného čtk:
Letos uplynulo 30 let od startu ekonomické transformace, loni jsme si připomínali 30 let od sametové revoluce. Jak se vlastně tehdejší a současná generace na tyto uplynulé dekády dívá? Odpovědi se pokusil najít loňský, tedy ještě předkoronavirový průzkum agentury Ipsos.
„V rámci oslav 30 let od listopadových událostí jsme si položili s KB nelehkou otázku: co se vlastně za tu dobu ve společnosti událo a jak to ovlivnilo hodnoty jednotlivých generací? Co lidé považují za největší pozitivní společenské změny? A naopak – jaké problémy řeší, co je trápí?“ říká Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos.
Ipsos provedl online výzkum na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let, dotázal se celkem 1010 respondentů. Z průzkumu, který vznikal ve spolupráci s , vyplynula řada informací. Tady jsou některé z nich.
Osmdesát tři procenta populace jsou hrdá na to, že jsou občany České republiky. Průměrná známka, jíž by Češi svou zemi ohodnotili, je trojka. Mladá generace do 29 let hodnotí posun, který republika od roku 1989 udělala, pozitivněji než generace lidí starších 65 let. Mezi nejdůležitější společenské hodnoty patří podle dotazovaných kvalita života, svoboda a zaměstnanost. Sedm z deseti Čechů si myslí, že se občané mají v porovnání s dobou před revolucí lépe. A to nejen v osobním životě, ale i co se ekonomické prosperity týče.
Zároveň je sedm z deseti Čechů přesvědčeno, že se země posunula za posledních 30 let správným směrem. Jako kladné příklady uvádějí možnosti svobodného cestování nebo projevu, ale i ekonomický vývoj společnosti.
Liší se pohled mladší a starší generace. Lidé od 18 do 29 let oproti starším ročníkům častěji neví, co se vlastně 17. listopadu stalo. Více si myslí, že se lidé mají v současnosti lépe než dříve. Aktuální situaci považují rovněž za pozitivnější, mezi nejdůležitější hodnoty řadí svobodu a lidská práva. Častěji jsou toho názoru, že jsou dnes větší životní a sociální jistoty či větší možnosti podílet se na rozhodování o důležitých společenských otázkách. Více také věří, že jsou lidé ve větším bezpečí než tehdy.
Starší skeptická generace (65+) naopak nemá pocit, že by se Česko pozitivně posunulo nebo že by se lidé měli nyní lépe. Pro hodnocení současné situace by vybrali spíše horší známky. Za nejdůležitější společenské hodnoty mají morálku, sociální spravedlnost a vzdělání. Jsou více spokojeni se svým osobním životem, jsou častěji hrdí na svou státní příslušnost a na to, že tady mohou žít.
Za největší problémy České republiky vidí respondenti korupci a politickou situaci. Korupci zmiňují často starší ročníky (24 %), rovněž morálka a charakter jsou nejvíce uváděny občany nad 65 let.
Téměř tři čtvrtiny Čechů souhlasí s tím, že se dnešní česká společnost více stará o životní prostředí, než tomu bylo kdysi. Tři čtvrtiny mladých lidí do 18 let do 39 si myslí, že je možné podílet se více na rozhodování o důležitých společenských otázkách. Opak tvrdí 43 procenta lidí starších 65 let.
Stejně je tomu s tvrzením, že dnes máme větší životní jistoty. Více souhlasí mladí lidé (65 %). Nesouhlasí 55 procent lidí starších 66 let. O tom, že jsou v dnešní době lepší sociální jistoty než před třemi dekádami, jsou přesvědčení mladí lidé ze 60 procent, opačně to vidí 61 procento lidí starších 65 let.
„Velmi nás překvapila ochota respondentů zapojit se do tohoto ojedinělého výzkumu a podělit se o své názory, někteří nám doslova odvyprávěli své životní příběhy," uvedl Jakub Malý. "Dnešní rušivá covidová doba významně ovlivní nejen zákaznické chování, ale i vnímání společenských hodnot. V našem aktuálním výzkumu o postojích veřejnosti ke koronaviru 70 procent populace přiznává, že díky současné situaci začali více přemýšlet o hodnotách života, 52 procenta se pak začalo více zajímat o témata, o kterých dosud ani nepřemýšleli,“ dodává Jakub Malý. „Je vidět, že i složitá doba může přinést pozitiva. Lidé se v tom shonu aspoň zastavili a zamysleli se nad svým životem.“
Devadesát tři procenta Čechů ví, co se stalo 17. listopadu 1989.
(Přejato z webu ČTK. Redakčně upraveno)