Voliči od nové vlády pod vedením hnutí ANO očekávají především zlepšení ekonomiky země a zvýšení příjmů obyvatel. Zhruba polovina nečeká, že by se nějak změnily vazby Česka k EU, v případě vztahů k NATO změnu neočekává 59 procent lidí. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Kantar CZ a Data Collect pro Českou televizi (ČT). Podle autorů se hnutí ANO podařilo přesvědčit voliče, že se nebude měnit zahraničně politická orientace ČR.
Autoři se lidí ptali také na to, zda by měl mít prezident právo odmítnout nominace stran na ministry. Polovina lidí s tímto právem souhlasí, polovina to odmítá nebo neví.
Průzkum se uskutečnil od 1. do 3. října a zúčastnilo se ho 1515 respondentů. Případnou budoucí vládu pod vedením ANO v průzkumu hodnotili její příznivci i odpůrci. Ze všech dotázaných vládu Spolu, STAN a Pirátů očekávalo 300 lidí, podle průzkumu tedy většina lidí nevěřila, že by nynější vládní koalice svoji pozici obhájila.
"U vládních voličů, kteří očekávali, že se k moci dostanou opoziční strany, jsou vidět jisté obavy, například o oslabení demokracie, mezinárodní spolupráce, zhoršení ekonomiky, zhoršení korupce a tak podobně," uvedl analytik Kantar CZ Pavel Ranocha. "U opozičních voličů, kteří všichni očekávali změnu, byla vidět velká pozitivní očekávání ve zlepšení ekonomiky, potlačení korupce, snížení státního dluhu a posílení demokracie, zejména u voličů SPD," dodal.
Více než polovina dotázaných očekává od vlády pod vedením ANO zlepšení ekonomiky země, další více než pětina změnu nečeká. Necelá polovina doufá, že se zvýší příjmy obyvatel, další dvě pětiny se domnívají, že změna nenastane. Ve větší potlačení korupce věří 40 procent respondentů, ale zhruba stejný poměr opět změnu nečeká. Snížení zadlužení země čeká 41 procent lidí, zhruba čtvrtina věří, že se to nezmění. Že se posílí vztahy s EU, věří 15 procent lidí a téměř polovina si myslí, že změna nebude. Posílení vztahů s NATO předpokládá pětina dotázaných a téměř tři pětiny změnu nečekají.
Zhruba polovina voličů se o tom, koho v letošním sněmovních volbách bude volit, rozhodla několik měsíců předem. Častěji to podle Ranochy byli muži a starší lidé, což platí dlouhodobě. "Na druhou stranu celá jedna pětina voličů nebyla rozhodnutá ani dva dny před volbami, čili se rozhodovali na poslední chvíli, až cestou do volebních místností nebo v nich," řekl analytik. Poměr je podle něj podobný jako před minulými volbami v roce 2021.