Ministerstva by podle Senátu měla po společnostech v holdingu Agrofert požadovat neoprávněně vyplacené dotace s ohledem na výsledky auditu Evropské komise. Stát by pak tyto prostředky nemusel Evropské unii vracet z peněz daňových poplatníků. Horní komora se na tom dnes shodla na návrh své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků.
Evropská komise podle listopadových informací potvrdila ve svém auditu, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícímu vlivu na Agrofert, i když to popírá. Komise kvůli tomu zřejmě neproplatí firmám kolem Agrofertu dotace od léta 2018, kdy vstoupila v platnost zpřísněná unijní pravidla o střetu zájmů. Česko by tak mohlo vracet do unijního rozpočtu kolem 450 milionů korun. Definitivní podobu má audit dostat po vypracování jeho oficiálního českého překladu.
Rovněž Senát opakovaně konstatoval, že Babiš je ve střetu zájmů, neboť má nadále vliv na Agrofert a na dotace, které tento holding dostává. Podle horní komory je Babiš "skutečným majitelem a ovládající osobou" společností patřících do Agrofertu. Babiš to odmítá s tím, že firmy v souladu s českým zákonem o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů.
Současná česká právní úprava podle Senátu neumožňuje efektivně řešit střet zájmů veřejných funkcionářů. Horní komora proto považuje za zásadní uvést české právo do souladu se evropským, konkrétně s nařízením o finančních pravidlech EU nebo směrnicemi o praní peněz a financování terorismu včetně ustanovení o transparentnosti skutečného majitele.
"Senát vyzývá vládu ČR,? aby příslušná ministerstva požadovala po společnostech, jejichž skutečným majitelem a ovládající osobou je předseda vlády ČR, neoprávněně vyplacené dotace zpět tak, aby příslušné břemeno plynoucí z finančních oprav nebylo přesunuto na české daňové poplatníky," uvádí se v usnesení, které podpořilo 58 z 65 přítomných senátorů. V opačném případě by měla vláda Evropskou komisi požádat o přezkoumání souladu dotací s vnitřním trhem EU.
Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) poukázal na to, že neoprávněně vyplacené dotace by mohly být považovány za nedovolenou podporu firem v holdingu. Tomáš Goláň (ODS) uvedl, že v Česku chybí specializovaný orgán, který by na poskytování dotací dohlížel.
Horní komora rovněž poukázala na to, že vládní odmítání řešit problém Babišova střetu zájmů "má negativní dopad na reputaci České republiky v zahraničí". Usnesení Senátu sice podle jeho předsedy Miloše Vystrčila (ODS) není pro vládu závazné, nemělo by to ale aktivity horní komory omezit.
Senát v polovině října na popud své tehdejší komise pro posouzení unijní auditů ohledně Babiše a dotací pro Agrofert konstatoval, že premiér je ve střetu zájmů a je ovládající osobou a beneficientem holdingu Agrofert a dalších obchodních korporací, které vložil v roce 2017 do svěřenských fondů. Babiš všechna obvinění odmítá. "Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a ani mít nemůžu," napsal Babiš koncem listopadu ČTK.
Firmy v Agrofertu podle analytiků České pirátské strany získaly za tři roky od 6. prosince 2017, kdy se Babiš stal premiérem, 20,21 miliardy korun na dotacích a veřejných zakázkách. Největší částku prý tvoří veřejné zakázky pro firmu Uniles od státního podniku Lesy ČR a pro firmy Preol a Primagra od společnosti Čepro, kterou vlastní ministerstvo financí.