Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí. V diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to včera řekl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Změny podle něj budou zřejmě nutné například ve valorizování klíčových položek sociálních transferů, včetně důchodů. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová zopakovala, že ČR narazí kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Guvernér kromě toho také prohlásil, že nemá strach z toho, že by Česko postihl v nejbližších měsících inflační šok a prudký růst cen.
Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovená je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později. Podle Rusnoka se tento stav nemusí stát rokem 2024 ani později, je ale nutné, pokud bude existovat "jasná trajektorie, že je to udržitelný vývoj".
"Budeme se muset podívat pravdě do očí, přestat vypouštět mlhu před volbami a samozřejmě říct, že na naše současné výdaje naše současné příjmy dlouhodobě nestačí. Musíme si říct, že někde zkrátíme ty výdaje, a to nejsou nějaké hry s tím, že někde propustíme pár set úředníků, možná i tisíc, možná i pár tisíc. To nebude stačit, to si bohužel musíme přiznat. Musíme si říct, jak pak valorizovat ty klíčové položky sociálních transferů včetně důchodů. Prostě asi nastane doba, kdy tak štědrá valorizace ve všech situacích nebude možná," řekl včera guvernér.
Podle Rusnoka jde o to najít politický konsensus. "V zájmu stability dnešní, zítřejší a pozítřejší musíme udělat určité kroky v určitém momentě, které nejsou samozřejmě příjemné a všichni je nebudou vítat a tleskat. A pak je tady strana příjmová, kdy naše příjmová kvóta, nejenže byla nízká i předtím, tak ještě podle mě zcela neuváženě byla snížena tím opravdu velmi podivným zásahem do úrovně zdanění příjmů," dodal.
Guvernér ČNB se už loni v srpnu ve stejném diskusním pořadu spolu s dalšími ekonomy Danuší Nerudovou a Filipem Matějkou shodl, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí. Vládní představitelé tyto kroky opakovaně hájí.
Rusnok se včera dále vyjádřil také k březnovému vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který vyzval, že ČNB by měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska. Babiš tehdy po jednání s prezidentem Milošem Zemanem poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity.
“Pan premiér je takový trošku politický marketér a vypouští různé mlhy. Toto byla mlha, o tom jsem přesvědčen" uvedl včera Rusnok. K úvahám o převodu zisku ČNB do státního rozpočtu se už dříve vyjádřil viceguvernér Marek Mora. Podle něj je to legitimní požadavek, ale momentálně nemožný. ČNB totiž musí podle Mory přednostně uhradit ztráty z předchozích let a naplnit takzvaný rezervní fond.
Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta HDP, uvedl na začátku měsíce Český statistický úřad. V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh loni podle aktuálních údajů stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že výsledek je v souladu s jeho očekáváním.
Inflační šok? Nemám strach
Guvernér ve stejném pořadu zároveň prohlásil, že nemá strach z toho, že by ČR postihl v nejbližších měsících inflační šok a prudký růst cen. Připustil ale to, že inflace může letos být mírně nad dvouprocentním inflačním cílem. Eva Zamrazilová uvedla, že souhlasí s Rusnokem v tom, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protikoronavirových opatření.
"Není to žádná tragédie. To, že zdražuje ropa, třeba razantněji, než někdo čekal, to, že jsou nějaké výkyvy na světovém trhu potravin, jsou položky, které centrální banka dokonce ve svých měnově politických rozhodnutích dává do takzvaných výjimek. Ale celkovou inflaci to ovlivní, s tím souhlasí," řekl guvernér.
"Pokud by naše prognózy ukazovaly, že je tady nějaký trend dlouhodobější že to není výkyv těchto komodit, tak samozřejmě tomu budeme muset přizpůsobovat naši politiku a začít uvažovat o postupném návratu k sazbám, které jsou řekněme normálnější, než které máme v tuto chvíli," dodal Rusnok. Bankovní rada ČNB v březnu jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta.
Meziroční inflace v únoru podle údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,1 procenta. Únorová meziroční inflace byla ale o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v prognóze, uvedl už dříve ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byl podle něj stejně jako v lednu především vývoj cen potravin.
Březnová data o inflaci zveřejní ČSÚ v úterý.