Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu Kč) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česká republika se řadí spíše ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy výrazně méně než například Německo. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.
Suverénně nejrozsáhlejší opatření, v absolutních číslech i z hlediska podílu HDP, ohlásila Británie. Její plán stanovit maximální výdaje domácností za energie má stát vyjít zhruba na 200 miliard eur. Německo vyčlenilo na pomoc občanům a firmám s účty asi 100 miliard eur, Itálie skoro 60 a Francie 53,6 miliardy eur, uvádí Bruegel.
Nákladná opatření za současné energetické krize zavádějí vlády po celé Evropě. Deník The nedávno poznamenal, že růst cen energií spojený s válkou na Ukrajině "rychle anuluje zažité ekonomické uvažování v Evropě, aniž by proti tomu kdokoli něco výrazněji namítal". Bobtnající zadlužení v Evropské unii, už tak zvýšené výdaji na boj proti pandemii, by podle listu "za normálních okolností způsobilo pozdvižení".
"Vládní zásahy jsou opět v kurzu, velmi výrazným způsobem," komentoval vývoj Mujtaba Rahman, který vede evropskou sekci v analytické společnosti Eurasia Group.
Evropské vlády od loňského podzimu, který přinesl výrazný nárůst cen plynu, sahají po snižování daní, přímé podpoře spotřebitelů, regulaci velkoobchodních i spotřebitelských cen či po zdanění mimořádných zisků energetických společností. Česko podle Bruegelu zatím na zmírnění dopadů krize na domácnosti a firmy vyčlenilo méně než tři miliardy eur. Po převodu na podíl HDP je podpora podobná jako na Slovensku, zatímco země EU s nejambicióznějšími plány chystají opatření v objemu kolem tří procent HDP nebo i více.
"Původně navržená jako dočasná... tato fiskální opatření teď narostla a nabrala strukturální povahu. Toto je z hlediska veřejných financí zjevně neudržitelné," napsal jeden z autorů analýzy Simone Tagliapietra. "Tato míra intervencí může prohloubit ekonomické rozdíly v rámci Evropy. Je důležité tato opatření mezi evropskými zeměmi koordinovat," dodal.
Vlády EU po národních krocích aktuálně hledají i společnou odpověď na vysoké ceny energií, které vyvolávají obavy z výpadků průmyslové výroby a širších sociálních problémů. Evropská komise (EK) před týdnem navrhla balík krizových opatření zahrnující povinné snížení spotřeby elektřiny či omezení příjmů dodavatelů za elektřinu vyráběnou jinak než z plynu. Plány mají 30. září projednat unijní ministři na další mimořádné energetické radě v Bruselu.