Česká republika by nyní podle člena jestřábí menšiny v centrální bance Tomáš Holuba měla zvýšit úrokové sazby, aby tím snížila riziko cenového šoku ve stylu 70. let v USA a vyhnula se tím pozdějšímu přísnějšímu utahování měnové politiky.
Srpnové zpomalení inflace na 17,2 %, což bylo první zpomalení po více než roce, bylo „příjemným překvapením“, které naznačuje, že vrchol růstu cen může být i pod 20 %, řekl v rozhovoru Tomáš Holub. Stále tu však jsou cenové tlaky, které si žádají další kroky k ochlazení ekonomiky, pramenící ze silnějšího růstu ekonomiky, mezd i spotřeby domácností, než se očekávalo, doplnil.
Holubův názor je však v rozporu s názorem většiny rady České národní banky, která nevidí potřebu výpůjční náklady dále zvyšovat. Několik členů, kteří jsou proti dalšímu zvyšování, poukázalo na zpomalení růstu peněžní zásoby a úvěrů a také na klesající maloobchodní tržby jako na známky slábnutí domácích inflačních rizik.
„Otázkou nyní je, jak rychle snížíme inflaci k našemu cíli,“ podotkl Holub. „Neříkám, že bychom měli navyšovat sazby neustále, ale ten cyklus mi připadá neúplný. Trochu větší zpřísnění by nám poskytlo nárazník proti cenově-mzdové spirále.“
Po velkém letním přeskupení sedmičlenné sestavy rady centrální banka minulý měsíc zastavila agresivní utahování, během kterého zvedla referenční sazbu nejvýše od roku 1999. Bankéři zvažují rizika na jedné straně dlouhodobého přestřelování inflace a na druhé straně ekonomické recese. Většina z nich naznačila, že výpůjční náklady zůstanou na následujícím zasedání ČNB 29. září beze změny.
Holub uvedl, že je znepokojen tím, že prognóza průměrné inflace ve výši 10 % v příštím roce v kombinaci s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU může podnítit mzdové tlaky, které budou držet vysoký růst cen po delší dobu, než banka v současnosti předpokládá. I když se inflační očekávání těžko měří, je tu mnoho signálů, že se odchyluje od cíle, včetně mzdových požadavků, ochoty firem zvyšovat platy a přenášet náklady na spotřebitele, upozornil. V srpnu Holub neúspěšně usiloval o zvýšení sazeb o 100 bazických bodů.
Holub upřednostňuje alternativní scénář prognózy banky, který předvídá dodatečné zpřísňování v současnosti a rychlejší dosažení 2% inflačního cíle. Řekl, že očekávaný ekonomický pokles by to jen mírně zhoršilo oproti základnímu scénáři, přičemž výpůjční náklady by zůstaly stabilní a na dosažení cíle by zbyl delší časový rámec.
"Nechci zadupat ekonomiku do země," řekl Holub. „Ale raději bych obětoval zhruba 0,2 % hrubého domácího produktu, abych se vyhnul scénáři ze 70. let a ještě drastičtějším a pro ekonomiku bolestivějším opatřením.
Jeden z nových členů bankovní rady ČNB, Jan Frait, začátkem tohoto měsíce argumentoval proti snahám výrazně urychlit proces dezinflace, protože by to ekonomice způsobilo „nadměrné náklady“, včetně značného nárůstu nezaměstnanosti. Naproti tomu Holub volá po tom, abychom udělali „vše, co je potřeba, k dosažení inflačního cíle co nejdříve“. „Zajištění cenové stability je naším primárním mandátem,“ řekl. "Nežádoucí vedlejší efekty pro ekonomiku můžeme brát v potaz pouze tehdy, když je zajištěna cenová stabilita, což si myslím, že v případě 17% inflace zjevně není."
Zdroj: Bloomberg