Generální tajemník NATO Mark Rutte v dnešním projevu v Londýně vyzve ke zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany aliance o 400 procent. Důvodem je zejména snaha čelit Rusku, které podle něj rozsévá teror z nebe. Úryvky z projevu v londýnském institutu Chatham House, kde má nastínit priority pro nadcházející summit NATO v Haagu, přinesla agentura AFP. Kreml plány NATO označil za konfrontační.
"Musíme udělat obrovský skok v naší kolektivní obraně... Faktem je, že nebezpečí nezmizí ani s koncem války na Ukrajině," očekává se, že Rutte prohlásí. Aby si NATO udrželo důvěryhodnou obranu a odstrašení, potřebuje čtyřistaprocentní zvýšení své protivzdušné a protiraketové obrany, dodá šéf NATO, kterého dnes přijme i britský premiér Keir Starmer.
Jejich setkání se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump požaduje, aby se evropští spojenci a Kanada zavázali věnovat alespoň pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, jinak riskují ztrátu bezpečnosti. Americký ministr obrany Pete Hegseth minulý týden v Bruselu naznačil, že se spojenci přiblížili ke konsensu ohledně dosažení tohoto cíle. Definitivní schválení se očekává právě na summitu v Nizozemsku 24. a 25. června.
"Na Ukrajině vidíme, jak Rusko zasévá teror z nebe, takže posílíme štít, který chrání náš vzdušný prostor," mělo by zaznít v Rutteho projevu podle AFP. Podle šéfa NATO musí mít aliance více sil a schopností, aby mohla "plně realizovat své obranné plány".
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur řekl, že se NATO "projevuje jako nástroj agrese a konfrontace". Dodal, že navýšení výdajů na protivzdušnou obranu půjde na účet evropských daňových poplatníků.
Minulý týden v Bruselu schválili ministři obrany zemí NATO nové alianční závazky, kterými mají přispět ke společné obraně. K dosažení těchto cílů bude podle generálního tajemníka OSN potřeba více peněz. Rutte proto v této souvislosti navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu právě na pět procent HDP: 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotních zařízení.
Dosavadní cíl, dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) domluvený už v roce 2014, splňuje či překračuje jen 22 z celkem 32 členů bloku. Česko cíl splnilo v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP. Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko (4,07 procenta HDP). Ani Spojené státy zatím pěti procent nedosahují, na obranu vydávají 3,19 procenta HDP.