Vítězem českých parlamentních voleb je s náskokem hnutí ANO, které povede jednání o podobě nové vlády. Podporu bude pravděpodobně hledat u Motoristů a hnutí SPD, se kterými dohromady disponuje většinou v nové Poslanecké sněmovně.
Nová vláda převezme ekonomiku ve slušné kondici. Hospodářský růst zrychluje a za celý rok by měl vykázat více než 2 %, zatímco inflace zůstává pod kontrolou. I díky tomu svižně rostou reálné mzdy, přičemž míra nezaměstnanosti zůstává jedna z nejnižších v EU. Konsolidační úsilí odcházející vlády sice skončilo na půl cesty, ale vedlo ke stabilizaci veřejných financí, a to jako v jediné zemi ve středoevropském regionu.
Pokud se k moci dostane vláda vedená hnutím ANO, veřejné finance se dostanou pod větší tlak. Očekávám uvolněnější rozpočtovou politiku, zejména prostřednictvím nárůstu veřejných výdajů. Ohledně financování nových výdajových priorit jsem ale skeptický. Příkladem je snaha omezit velikost šedé ekonomiky a nerealističnost očekávaných výnosů, které budou spíše v řádech nižších desítek miliard korun, nikoli stovek miliard. Rozpočtová štědrost ANO ale bude mít dle mého názoru své limity a neočekávám, že by deficity veřejných financí měly přesahovat Maastrichtská 3 % HDP.
Nástup hnutí ANO do čela vlády by zároveň znamenal přepracování vládou schváleno státního rozpočtu pro rok 2026. Než však bude nová podoba rozpočtu schválená Poslaneckou sněmovnou, hrozí na začátku příštího roku režim rozpočtového provizória, podobně jako po volbách v roce 2021. Režim rozpočtového provizória znamená, že vládní výdaje jsou každý měsíc omezeny na jednu dvanáctinu rozpočtu z předchozího roku.
Pondělní otevření finančních trhů nepřinese významnější reakci kurzu koruny ani tržních úrokových sazeb. Jednak jsou tuzemské volby pro trhy historicky nezajímavé, jednak je samotný výsledek v souladu s očekáváním. Pro zahraniční investory je důležité, že Česká republika zůstane i po volbách pevně ukotvena ve strukturách EU a NATO.