Návratnost investice je centrem pozornosti investorů jak na trzích finančních aktiv, tak na trzích aktiv reálných - investic do budov, strojů, zařízení, projektů, atd. Investory ve smyslu faktického rozhodování o investici na těchto trzích je jsou ve valné většině případů hlavně manažeři společností, které tyto projekty podstupují. Poměr současné návratnosti investovaného kapitálu (upravené o růst/její očekávaný vývoj v budoucnu) a požadované míry návratnosti na tento kapitál (odrážející mimo jiné rizikovost investice) je konečným ukazatelem úspěšnosti takové investice; ať již jsou přímo posuzovány tyto ukazatele, nebo jsou přetransformovány do EVA, NPV, atd. Již jsme se zde detailně věnovali tomu, (i) co tuto návratnost ovlivňuje (interní, externí faktory obecně, jejich nejvýznamnější zástupci), (ii) v kterých odvětvích je díky uvedeným faktorů návratnost soustavně vysoká a naopak nízká, (iii) popsali jsme i "technické" zpracování ROIC a jeho mutací v rámci konceptů odhadu hodnoty společností. Nyní se krátce podívejme na aspekty tohoto ukazatele plynoucí ze způsobu jeho měření, které je přeba mít vždy na paměti při jeho používání. Ne náhodou se ukáže, že jde o variaci na téma, co je to vlastně do firmy investovaný kapitál (téma, které se "neochodí") a jaký pohled na něj je v dané situaci relevantní.
Rozvedení tématu, praktické implikace a závěry budou k dispozici pro klienty Patria Plus v následujícím článku, který zveřejníme dnes v poledne.