Vysoce očekávaná srpnová data o amerických spotřebitelských cenách nakonec dopadla prakticky podle očekávání. Finanční trhy reagují mírně pozitivně, ale spolu s tím vyhlížejí zásah ze strany Fedu.
Index spotřebitelských cen za srpen stoupl o 0,4 % po 0,1 % v červenci. Jádrový index bez potravin a energií rostl o 0,3 % oproti očekávaným 0,2 %, přičemž v červenci to bylo 0,2 %. Meziroční inflace v souladu s odhady držela tempo na 3,4 procenta a inflace jádrová, rovněž podle očekávání, mírně zpomalila na 2,4 z 2,5 procenta.
Není žádné překvapení, že velkou měrou inflaci táhnou energie, hlavně pohonné hmoty. S rostoucími cenami ropy tento faktor zůstane silný s velkou pravděpodobností i během září. Potraviny z měsíce na měsíc zdražují jen drobně a meziroční inflaci naopak trochu tlumí.
V rámci jádrového indexu sledujeme rychlejší meziměsíční zdražování dopravních služeb, ale také aut a rovněž nákladů na bydlení. Ceny služeb se zvýšily o 0,3 % stejně jako bydlení a služby bez bydlení. A ve všech případech jde o rychlejší tempo než v červenci.
Celkově vzato tedy není inflace jen o ropě a energiích. Zvýšené tempo si drží i ceny v jádru (i superjádru) inflace, které svědčí o tom, že zpomalení samo o sobě přijde těžko. Nakonec to ale budou hlavně energie, které by měly přesvědčit centrální bankéře k zásahu. Od předpokladu přechodného energetického šoku se totiž jednoznačně přesouváme k negativním scénářům, ve kterých jsou ceny ropy či plynu zvýšené po delší dobu a prosakují do dalších cen v ekonomice.
Především ale vidíme, že ceny energií nepříjemně zvedají inflační očekávání na finančních trzích, která je třeba korigovat. Centrální banka má možnost k tomu významně přispět. Jedním nástrojem jsou úrokové sazby, které by měly zamířit nahoru, a vypadá to, že by to mohlo být už příští týden. Druhým nástrojem je formování očekávání výhledem dalšího růstu sazeb. To je věc, kterou předseda Warsh sice nechce dělat, ale bez ní budou opatření Fedu fungovat méně.