Státní rozpočet dosáhl podstatně nižšího schodku 19,4 miliardy korun. Již čísla z předchozích měsíců naznačovala, že deficit bude nižší než plánovaných 70,8 miliardy korun, ale méně 20 miliard je překvapivě dobrý výsledek. Příjmy překonaly rozpočtové plány o 28 miliard korun, a to i přes skutečnost, že růst ekonomiky loni zpomalil na 4,0 procenta, zatímco rozpočet byl postaven na předpokladu, že HDP poroste o 5,0 procent. Ve výdajích se oproti plánu ušetřilo 23 miliard korun. Ministerstvo financí byla při sestavování rozpočtu na loňský rok opět velmi opatrné a stejně jako v předchozích letech se podařilo dosáhnout nižšího deficitu. Prozatím chybí detailní údaje, které by odhalily příčinu nízkého deficitu.
Schodek celkových veřejných financí by se měl pohybovat na úrovni 1,2 procenta HDP. To představuje mírné zhoršení z předloňského deficitu ve výši 1,0 procento HDP. Ačkoli se na první pohled tváří fiskální politika jako úsporná, ve skutečnosti byla v loňském roce expanzivní a fiskální stimul dosáhl zhruba 10 miliard korun. Loni to ekonomika nepotřebovala, neboť její růst byl stále velmi rychlý.
Letos bude úspěchem, pokud ekonomika vůbec poroste. A právě tomu by mohl napomoci rozpočet. Letos není na prvním místě redukce deficitu, ale hledání účinné fiskální politiky, která zmírní dopady recese v eurozóně na českou ekonomiku. Pokud vláda nepřipraví žádná speciální opatření a nechá na ekonomiku působit jen tzv. automatické stabilizátory (daně a sociální dávky), prohloubí se letos rozpočtový deficit na 2,0 procenta HDP. Jinými slovy existuje prostor v rozsahu zhruba 1 procenta HDP (cca 40 miliard korun) k mimořádnému fiskálnímu stimulu, aniž by ČR překročila pravidla pro rozpočtovou politiku zemí EU. Ten samozřejmě nemusí být využit, mohl by však částečně pomoci ztlumit negativní vývoj. Otázkou ovšem zůstává, v jaké formě by mohl být využit. Nejschůdnější variantou by byla kombinace infrastrukturních investic (tam, kde je možná rychlá realizace) a nabídkových stimulů v podobě nižšího zdanění práce a firemních zisků.