Paříž 17. srpna (zpravodaj ČTK) - Východní země jedna po druhé podléhají jejímu "kouzlu". Rovná daň je tam ještě považována za řešení všech rozpočtových problémů. Není to přitom všelék, ale zdá se, že místní vlády se o kritiky, které se tu a tam objevují, nestarají. Napsal to dnes francouzský podnikatelský list Les Echos v článku věnovaném úmyslu české vlády prosadit rovnou daň.
Deník připomíná, že jako první se touto cestou dalo v roce 1994 Estonsko a po něm Litva a Lotyšsko a že to pro tyto tři země znamenalo začátek bezpříkladného období růstu. Liberálové dospěli k závěru, že tyto úspěchy jsou přímý důsledek zavedení rovné daně.
Ta ale není nějaký zázračný lék, píše list. Připomíná loňskou zprávu Mezinárodního měnového fondu, podle které je debata o rovné dani spíš rétorická než založená na analýzách a důkazech, a uvádí, že úspěch některých zemí, jež se touto cestou daly, by mohl být jen iluzorní.
Od roku 2001, kdy Moskva zavedla daň z příjmu 13 procent, vzrostly její fiskální příjmy o 80 procent. Někteří experti ale soudí, že je to hlavně důsledek průměrného zvýšení příjmů v zemi a exploze velkých majetků spojených s ropou a plynem, píše list.
Cituje rovněž názor francouzského Ústavu pro výzkum veřejné politiky, podle něhož je jen málo důkazů, že by rovná daň měla vliv na produktivitu podniků. Mnoho fiskálních srážek, které ve složitém systému existují, je tam z dobrého důvodu. Mohou být zavedeny s cílem podpořit výzkum, pomoci rodinám s více dětmi nebo ovlivnit investice, které stát považuje za užitečné pro společnost, jako třeba do obnovitelných energetických zdrojů. Tato pružnost při zavedení rovné daně mizí, napsal francouzský deník.