Londýn/Madrid/Berlín 6. února (ČTK) - Některé země západní Evropy v čele se Španělskem začínají připravovat programy na podporu ekonomického růstu; mluví se rovněž o Německu a Británii, napsal dnes list Wall Street Journal Europe. Na evropskou ekonomiku začíná doléhat útlum americké ekonomiky, proti němuž úřady v USA přichystaly balík stimulačních opatření v hodnotě asi 150 miliard dolarů.
Tajemník amerického ministerstva financí David McCormick v úterý řekl, že Spojené státy vyzvou na víkendové schůzce ostatní členy skupiny G7, aby pomocí zvýšených rozpočtových výdajů podpořili poptávku, a podobně jako USA tím stimulovali slábnoucí ekonomický růst. Britský list Financial Times dnes v titulní zprávě ale uvedl, že ministři financí Německa, Británie a Japonska na to odpověděli, že nic takového v úmyslu nemají.
Wall Street Journal však má jiné informace. Podle nich německá koaliční strana CDU potvrdila, že její daňoví experti zkoumají možnost snížit daně z příjmů pro nízkopříjmové skupiny, i když až po volbách v roce 2009. Fiskální podporu ekonomiky v podobě nižších daní plánovala rovněž italská vláda Romana Prodiho, než minulý týden padla. Britský ministr financí Alistair Darling v pondělí na setkání s bankéři řekl, že vláda pro březnový rozpočet připraví opatření, která "zajistí stabilitu ekonomiky a podpoří růst".
Konkrétní stimulační plány pro nejbližší dobu již projednává španělská vláda, která se tím mimo jiné připravuje na březnové volby. Španělsko má podobný problém jako USA - dlouhý boom čím dál přehřátějšího stavebního trhu se loni změnil v propad a pokles cen domů, což tlačí celou ekonomiku dolů. Madrid má přitom z čeho brát, protože loni mělo Španělsko rozpočtový přebytek kolem dvou procent HDP.
Španělský program se bude podle vládních činitelů zřejmě zaměřovat na pomoc hromadně propouštěným pracovníkům stavebnictví. Jen v lednu přibylo v zemi mezi nezaměstnané rekordních 132.378 lidí.
Americké ekonomice nyní hrozí po sedmi letech recese, která by mohla strhnout dolů i zbytek světa. Americká vláda a Kongres v boji proti útlumu vypracovaly podpůrná rozpočtová opatření v podobě dočasně snížených daní a investičních pobídek. Zároveň centrální banka USA razantně snižuje úrokové sazby. Naopak Evropská centrální banka se s ohledem na vysokou inflaci v eurozóně ke snižování úvěrových nákladů nechystá.
Výrazný signál problémů v evropské ekonomice podaly statistiky z posledních dní. Maloobchodní tržby v eurozóně klesly v prosinci o dvě procenta, což byl nejprudší pokles od roku 1997, kdy tato měření začala. V úterý také vyšly údaje, podle nichž se prakticky zastavil růst v rozsáhlém sektoru služeb, který se na produkci ekonomiky podílí asi 80 procenty.