Světové ceny potravin zůstanou podle ekonomických poradců Bílého domu vysoké ještě dva až tři roky, dokud se ve světě nedoplní zásoby. Ceny již ale neporostou tak rychle jako za poslední rok, uvedl v noci na dnešek předseda rady ekonomických poradců amerického prezidenta George Bushe Edward Lazear.
Za rok do března světové ceny potravin vyskočily o 43 procent. Může za to rostoucí poptávka v rozvíjejících se ekonomikách, například v Číně, spolu se slabými sklizněmi po nepříznivém počasí. Svou roli hrají i investice spekulantů do komodit a využití rostlinné produkce na biopaliva.
Zdražování jídla se nevyhnulo ani České republice; ceny se v Česku výrazně zvýšily už loni. Například kilogram chleba během loňského roku podražil o 6,60 koruny, čtvrtka másla téměř o 11 korun. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby letos v Česku ceny potravin vzrostou o více než deset procent.
Experti Bílého domu zdůraznili, že biolíh podle nich velkou roli ve světových cenách potravin nehraje. Americká vláda tvrdí, že biopaliva, alternativní zdroj energií k fosilním palivům, mohou za celkový růst cen potravin ve světě nanejvýš ze tří procent. Jiní, například ústředí americké federace farmářů, jsou přesvědčeni až o 30procentním podílu.
Rostoucí ceny základních potravin jsou v rozvojovém světě značným problémem; v některých zemích vyvolaly protesty a násilné nepokoje. Spojené národy varují, že krize prohloubí světový problém s hladověním, napsala agentura Reuters.
Podle vyjádření Asijské rozvojové banky ze začátku měsíce mohou rostoucí ceny potravin dostat miliony lidí v Asii zpět pod hranici chudoby. Kontinent by se tak v boji s ní vrátil o dekádu zpět. Zdvojnásobení cen pšenice a rýže za minulý rok způsobilo, že chudí lidé v Asii dávají více než polovinu svých příjmů na jídlo. Kontinent je domovem pro dvě třetiny chudých světa.
Rekordní ceny pohonných hmot a jídla ukrajují i z rozpočtu bohatých států na humanitární pomoc, proto dárcovské státy zvyšují sumy, kterou na pomoc hladovým regionům dávají. Mezinárodní měnový fond v úterý oznámil, že nyní upravuje mechanismus jednoho ze svých finančních nástrojů, aby mohl pomoci zemím v boji s rostoucími cenami co nejrychleji.
Představitel MMF zdůraznil, že půjčky z tohoto fondu jsou k dispozici již nyní. MMF nyní jedná o případné finanční pomoci s deseti až 15 chudými zeměmi, jimž mohou drahé potraviny zhroutit platební bilanci.
MMF také radí zemím, aby na regionální úrovni koordinovaly své reakce na vzniklou situaci. Dotovat typy rýže, které jedí chudí, je podle fondu například lepší než dotovat ropné produkty. Pomoci také může snížení cel či daní u některých potravin nebo dotace na hnojiva, dodává Reuters.