Co by se stalo, kdyby se krize na trzích naplno projevila i v Praze, indikuje do určité míry vývoj ve Spojených státech. Nyní tedy nemám na mysli trhy kapitálu, ale trhy práce – konkrétně trh „bankéřské“ práce. Snad i farmář v Africe musí uronit slzu lítosti nad tím, jak se nyní investičním bankéřům ve Spojených státech vede: doposud bylo (od počátku krize) eliminováno 76,670 pozic v investičním bankovnictví. Navíc se snižují platy a nevyplácejí se bonusy. Průměrný plat tak tento rok zdaleka nedosáhne průměrného platu na Wall Street v roce 2007: USD 399,360 (pro porovnání - průměr pro New York bez bankovnictví je podle dat z Bloomberg USD 62,390, a onen farmář v Africe má v průměru tak dolar denně).
Např. v oblasti fixed income je tak podle některých nejhorší období za posledních několik desítek let. Kroky vyhozených bankéřů ale nevedou na pracovní úřad. Podle Bloomberg si většinou koupí nějakou firmu sami pro sebe, nebo alespoň nějaký ranč, či farmu. A někteří začali učit – co jiného než finance, statistiku, apod. (nerad bych ale rozváděl ono „kdo neumí, ten učí“ – sám také učím). A někteří (údajně zejména bývalí tradeři) se obrátili k hazardu a hrají poker, aby byli schopni zaplatit své účty.
Uvedené s trochou nadhledu spíše pobaví, než aby to vzbudilo velký soucit. Zároveň to ale celkem jasně ukazuje podstatu problému investičního bankovnictví, zejména jeho „sales and trading“ části. Zjednodušeně řečeno: ta se dá dělat tak, že v ní je skutečně přidaná hodnota. A lidé, kteří tam pracují, přemýšlejí tak, že se v případě vyhazovu uchytí i v jiných oborech, kde již nelze dělat obchodníky s deštěm. Nebo se dá dělat tak, že se vytvoří nesmyslné produkty a ty se pak s hromadou sofistikovaných řečí prodají klientům. Těm, co žili z tohoto, nyní asi skutečně nezbude nic jiného, než hrát poker a tvářit se jako velcí „hráči“. A čekat, až opět přijde „nová doba“, kdy přestanou platit základní přírodní zákony a bude se bezhlavě kupovat vše, co je zrovna in. Tenhle princip platí v New Yorku i v Praze.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.