Washington (ČTK) - Američtí daňoví poplatníci i stát by na záchranném balíku pro finanční sektor v objemu 700 miliard dolarů (téměř 12 bilionů Kč) měli nakonec vydělat. Hypoteční úvěry a cenné papíry, které se vláda chystá od bank odkoupit, totiž nejsou tak "toxické" ani tak rozšířené, jak se běžně předpokládá, uvedl ve svém dnešním vydání podnikatelský týdeník Barron's.
Podle vlivného časopisu by odkupování problematických aktiv, které zatěžují bilance finančních institucí, mělo uvolnit úvěrové trhy a podpořit kurzy cenných papírů krytých hypotékami. Rozetne se tak smrtící spirála realitního trhu, v níž pokles cen domů vede ke zvýšenému nesplácení úvěrů a zabavování domů, což pak má za následek další propad cen domů.
Podle týdeníku by záchranný plán, na němž se již Kongres v zásadě dohodl, mohl být nakonec pro daňové poplatníky požehnáním. Díky němu se totiž eliminují rozevírající se nůžky mezi současnými výprodejními cenami hypotečních cenných papírů a jejich reálnější hodnotou založenou na racionálních očekáváních. Podle Barron's jsou nyní tato hypoteční aktiva proti nominální ceně podhodnocena o celkem bilion dolarů, avšak jejich celková ztráta by nakonec neměla být vyšší než 250 miliard dolarů.
Vláda nyní bude muset podle pozorovatelů připravit taktiku aukcí a rozhodnout, zda bude nabízet za nelikvidní aktiva cenu spíše bližší současné tržní hodnotě, podle expertů silně podhodnocené, nebo bude čelit kritice za to, že se snaží nadhodnocenými cenami rekapitalizovat banky. Podle Barron's by však vláda v každém případě měla vydělat.
Týdeník počítá, že když budou vykoupena aktiva v nominální hodnotě 800 miliard dolarů za 520 miliard dolarů při průměrně ceně 65 centů za dolar aktiv, mohla by vláda získat za dva roky navíc 75 miliard dolarů. To by z hlediska návratnosti investic znamenalo slušný výnos sedm procent ročně. Předpokládá se, že vláda bude nákupy financovat vydáváním dluhopisů s úrokovou sazbou 3-4 procenta.
Nynější finanční krize nutí banky a další instituce zbavovat se problematických aktiv za každou cenu a prodávat je hluboko pod reálnou cenou. Vzhledem k povinnosti účtovat tato aktiva v bilancích metodou "mark-to-markets", tedy podle současné tržní hodnoty určené právě nouzovými výprodeji, vedou takové prodeje ke zhoršování bilancí všech dalších bank, které podobné cenné papíry drží. Vzniká tak řetězová reakce, která má za následek stále větší odepisování ztrát, další prodeje aktiv a ochromení celého finančního sektoru.