Uplynulý týden se na trhu s kovy vzácných zemin nutných pro výrobu mobilů, větrných elektráren nebo třeba elektromobilů udála řada zajímavých událostí. Středobodem se stal největší nečínský těžař těchto vzácných surovin, kalifornská společnost Molycorp. Ta v pondělí oznámila akvizici téměř neznámého estonského dolu a zpracovatele AS Silmet, jedné z pouhých dvou evropských společností, které se těžbou kovů vzácných zemin zabývají. Za 90 % akcií Silmetu, který dobývá hlavně tantal a niob, zaplatí Molycorp 89 mil. USD, zdvojnásobí tak svou produkci na 6000 tun oxidů vzácných zemin a rozšíří své portfolio.
Význam toho kroku potvrdila i reakce trhu – akcie kalifornského těžaře po oznámení zprávy vystřelily o víc jak 10 % procent a usadily se nad 66 dolary za kus. Následovala řada zlepšených doporučení analytiků. Konzultantská firma Dahlman Rose přitom už v lednu stanovila cílovou cenu Molycorp na 85 dolarů za akcii. Při IPO v červenci minulého roku byla jedna akcie k mání za 14 dolarů.
Evropa i Spojené státy se vydávají směrem k čistším technologiím bez emisí oxidu uhličitého; neklid v Libyi, Jemenu a dalších státech Blízkého východu navíc řadu zemí i spotřebitelů povzbudí ve snaze snížit svojí závislost na nevyzpytatelném a nestabilním regionu. To si vyžádá úspornější motory a elektromobily, při jejichž výrobě jsou oxidy niobu, i když jen ve velmi malém množství, nepostradatelné. Také pro konstrukci hybridních vozidel se hodí celá řada vzácných kovů nebo třeba lithium. Právě na růst poptávky z rozšiřujícího se spektra výrobců vsadil při své poslední akviziční akci americký Molycorp.
Úspornější vozidla a technologie v nich používané dříve platily za cenově nekonkurenceschopné alternativy, ale při 120 dolarech za barel už se výhodnost menší spotřeby stává důležitým kritériem při výběru auta.
Vysoké ceny Niobu už k zásahu přinutily i jihokorejské a japonské automobilky. Před několika týdny vlády obou zemí ohlásily investici 1,8 mld. dolarů do brazilských dolů, kde se této suroviny těží nejvíc na světě.
Díky strategickému významu některých vzácných kovů se navíc těžaři mohou těžit i na státní podporu. Přes devadesát procent produkce, která se mimo jiné využívá i v tancích a lodních radarových systémech, nyní obstarávají Číňané, což se nelíbí americkému Kongresu. V nejbližší době by se tak mělo hlasovat o zákonech, které by poskytly těžařům půjčky s vládními zárukami a urychlily přidělování koncesí. Legislativa navržená coloradským kongresmanem Mikem Coffmanem už podpořila růst akcií dalších těžařů jako Rare Element Resources nebo Avalon.
(Zdroj: Minyanville, Indie Research, Forbes)