Evropská komise dnes vyzvala k novému posouzení všech částí současného i budoucího záchranného balíku eurozóny, a to včetně jejich velikosti. Vyplývá to z dnešního dopisu předsedy Evropské komise Josého Barrosa lídrům členských zemí eurozóny a následných prohlášeních mluvčí komise. Cílem je snaha utišit stále rozbouřené finační trhy.
Eurozóna se 21. července na mimořádném summitu dohodla na posílení pravomocí současného záchranného fondu (EFSF) i toho budoucího (ESM). Nově by měly mít mimo jiné možnost kupovat dluhopisy na sekundárním trhu, i když pouze za dohledu Evropské centrální banky a za extrémních podmínek, či možnost rekapitalizovat banky.
Tyto plány ale musí být nejprve detailně propracovány a jejich konečná podoba musí projít schválením ve členských zemích eurozóny. "Rád bych vás vyzval ke zrychlení schvalovacích procedur pro realizaci těchto rozhodnutí tak, aby posílení EFSF mohla začít platit velmi brzo," řekl k tomu Barroso.
Rozšíření záchranného fondu ale summit neschválil. Už dříve se eurozóna dohodla na tom, že se zvýší efektivní schopnost tohoto nástroje na 440 miliard eur (10,7 bilionu Kč). Předtím byla reálná úvěrová kapacita fondu jen kolem 250 miliard eur, protože zbytek sloužil k zajištění výhodného ratingu.
Pomoc od partnerů zatím ze zemí eurozóny čerpaly Řecko a z fondu EFSF také Irsko s Portugalskem. Na finančních trzích se ale nyní spekuluje, že by se dluhová krize mohla přelít i do mnohem větších ekonomik Itálie a Španělska. Výnosy z jejich dluhopisů se tak už dostaly na rekordní maxima. Pokud by to pokračovalo, pak by se pro ně situace mohla stát neudržitelnou a musely by požádat o pomoc z EFSF. Jenže v tom na záchranu tak velikých zemí zřejmě není tolik prostředků, kolik by bylo třeba.
Někteří analytici po zvýšení úvěrové kapacity fondu volají už nějakou dobu, vzrůst by podle nich mohla i na dvojnásobek nebo trojnásobek.