Jeff Currie působil mimo jiné jako šéf komoditního výzkumu v a v rozhovoru pro The Master Investor Podcast with Wilfred Frost hovořil o nástupu nového komoditního sypercyklu. Na začátku dostal ale otázku týkající se intervencí amerického ministerstva financí na dluhopisových trzích. Ty podle experta znamenají jediné: Vládě se nelíbí cena, kterou trhy dluhopisům připisují a výsledkem jsou kroky vedoucí k finanční represi.
Currie upozornil na to, že současná americká vláda má za sebou už řadu intervencí na trzích. Sem se totiž dá zařadit používání strategických rezerv s ropou, které mají za cíl udržet ceny níž v prostředí probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Podobně Američané intervenovali v Japonsku, „protože nechtěli, aby došlo k prodejům.“ K tomu analytik jmenoval i další intervence, které podle něj směřují k tomu, aby výnosy amerických vládních dluhopisů nešly na vyšší úrovně a aby se nezvedl tlak ze strany úrokových nákladů z vládních dluhů.
Během posledních let došlo k výraznému růstu těchto nákladů a Currie v této souvislosti zmínil poučku, podle které platí následující: Pokud se úrokové platby dostanou nad výdaje na obranu, země má problém. Nejde ale v případě vládních intervencí jen o přechodné kroky? Podle experta ne, namístě je výraz finanční represe. „Jedná se o kroky, jejichž cílem je snížení dlouhodobých výnosů a jde o kroky velmi významné.“ Finanční represe je přitom podle experta prostředí, ve kterém vláda nedovolí výnosům růst na jejich tržní úrovně, a to nakonec vede k vyšší inflaci. Dochází tak k poklesu hodnoty dluhopisů, a tudíž k uvedené represi.
Currie dodal, že tato slova nesměřují jen ke Spojeným státům, ale i k západním zemím a také k Číně, která tímto směrem rovněž kráčí. Tím se expert dostal ke své předpovědi výrazného růstu cen zlata. Ta stojí právě na snahách vlád o snižování dluhové zátěže přes vyšší inflaci, která by měla podporovat ceny reálných aktiv. Dosavadní prodeje zlata podle něj souvisí s tím, že některé země na Blízkém východě musely toto aktivum používat jako zdroj likvidity, protože nemohly prodávat ropu. Současné intervence americké vlády jsou pak podle experta ukázkou toho, co přijde v budoucnu. A to by mělo zlatu pomáhat k růstu.
Druhým tahounem vyšších cen zlata by měla být „dedolarizace“, tedy snaha řady zemí o posun směrem od americké měny k jiným rezervním aktivům. Digitální měny podle experta roli dolaru nepřevezmou, protože „za sebou nechávají stopu“. Currie si celkově myslí, že popsané prostředí nemusí prospívat finančním aktivům, ale opak platí o komoditách. Nerovnováhy v globální ekonomice nyní podle něj spočívají zejména ve vládních dluzích, a to i v případě zmíněné Číny. K tomu dodal, že „Evropa je vlastně docela ok, pokud dáme stranou Velkou Británii a Itálii.“ Míra vládního zadlužení je tu totiž obecně nižší.
Zdroj: The Master Investor Podcast with Wilfred Frost