Ještě ráno se šířila světem slova prezidenta EU o urychleném plnění permanentního záchranného fondu ESM s tím, že již dnes může padnout rozhodnutí. Dohoda o celkové výšce obranného valu proti krizi v eurozóně, však tak snadná a rychlá zřejmě nebude. Po poledni se Herman Van Rompuy při zhodnocení dnešního posunu v jednáních o objemu prostředků v dosluhujícím EFSF a na polovinu roku naplánovanému ESM omezil na strohé konstatování, že „ministři financí eurozóny jejich palebnou sílu ještě zváží“.
Vrcholní představitelé vlád Německa a Francie se shodli, že rozhodnout o posílení záchranného fondu eurozóny by se mělo do konce března. Po summitu EU to v Bruselu řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Berlín v čele s Angelou Merkelovou se dosud posílení bránil a kvůli jeho postoji se podle diplomatů dnes ani nekonal původně předpokládaný summit eurozóny.
Palčivou otázkou vzbuzující rozbroje zůstává spojování dočasného a trvalého záchranného fondu. Původní plán počítal s tím, že od července ESM nahradí dočasný EFSF a Evropa tak bude mít na boj krizí 500 mld. EUR. Mezinárodní partneři pod vedením MMF ale chtějí, aby Evropa své záchranné sítě posílila. Nyní se tak bojuje navýšení ESM o dalších 250 mld. EUR z dobíhajícího EFSF.
Rozbroje dnes potvrdily i výroky politiků pro novináře. Šéf ministrů financí eurozóny (Eurogroup) Jean-Claude Juncker nejdříve uvedl, že mechanismy EFSF a ESM by měly být kombinovány tak, aby vytvořily společný polštář 750 mld. EUR. Záhy však Angela Merkelová pouze konstatovala, že Německo zcela splatí svůj podíl do ESM, pokud tak učiní i ostatní. Z Německa obecně dosud zaznívaly ve směru kombinace obou fondů odmítavé či rezervované hlasy.
Debata kolem navýšení zdrojů nového záchranného mechanismu ESM hrozí silnou roztržkou na německé politické scéně, konkrétně mezi křídlem kancléřky Merkelové a představiteli zejména bavorské části CSU. Podle Süddeutsche Zeitung nesoulad hrozí rozbitím německé vládní koalice. Zatímco Angela Merkelová je podle svých vyjádření připravena uvolnit další miliardy pro ESM (viz dnešní prohlášení, že Německo tak učiní, pokud krok udělají i všichni ostatní členské státy), šéf CSU Horst Seehofer jasně řekl, že Merkelová v tomto směru na podporu koaličního partnera spoléhat nemůže. Zatímco smířlivější je šéfka CSU v Bundestagu Gerda Hasselfeldt slovy, že rozhodnutí Německa by mělo být učiněno ve světle vývoje dalších událostí v eurozóně v březnu, tajemník CSU Alexander Dobrindt řekl, že ještě nikdo nedal na stůl jeden jediný faktický argument, proč by na navyšování zdrojů ESM mělo dojít. „Jasný je postoj CSU, jasný je postoj vedení strany, jasný je postoj bavorské vlády,“ uvedl bavorský ministr financí Markus Söder (CSU).
Proti postoji CSU hovoří pozice menšího koaličního partnera FDP. Spolkový ministr hospodářství Philipp Rösler (FDP). Ač také nevidí nutnost navýšit zdroje ESM, s krokem je dle něho třeba počítat ve světle probíhající směny řeckého dluhu a kvůli jištění situace na dluhových trzích, uvedl pro Handelsblatt. Zopakoval myšlenku eurokomisaře,který bude dohlížet na plnění podmínek Řeckem a případně dalšími zeměmi, které požívají finanční pomoc eurozóny.
„Zdá se, že termín příštího setkání ministrů financí v pondělí 12. března bude příliš brzký pro posun v této oblasti (kombinace EFSF/ESM), kauza bude spíše ponechána až na neformální setkání Ecofinu,“ uvedl pro agenturu Reuters anonymně jeden z účastníků jednání. Mluvil o schůzce evropských ministrů financí a centrálních bankéřů naplánované na 30. a 31. března do Kodaně. Zatím není jasné, zda by toto rozhodnutí následně musel ještě schválit další summit EU. Ultimátem je však každopádně další schůzka členů MMF ve Washingtonu ve dnech 20 až 22. dubna, kde instituce slíbila rozhodnout o poslání, či neposlání dalších prostředků do eurozóny pro pokračování boje s dluhovou krizí.
Možným důsledkem vleklé debaty na stejné téma a bez vidiny výsledku je i odpolední prohlášení Jean-Clauda Junckera, že již nebude usilovat o setrvání v čele Eurogroup po letním skončení svého funkčního období. „Už necítím, že bych musel dále každý den pracovat do desíti do večera a stejně tak o sobotách a nedělích. V určitou chvíli je toho zkrátka dost,“ řekl Juncker ke svému rozhodnutí s tím, že jména kandidátů na jeho následníka by měla být známa v následujících dvou týdnech.
(Zdroj: AP, Süddeutsche Zeitung, ČTK, Bloomberg)