Finanční pomoc Španělsku? To nejhorší, co by se mohlo zemi stát, varuje tamní ministr financí

Španělsko nejedná o přijetí finanční pomoci od ostatních evropských zemí. Řekl ministr hospodářství Luis de Guindos v rozhovoru s médii s tím, že by to byl ten nejhorší výsledek dluhové krize, s kterou se země potýká. Růst nákladů na obsluhu španělského dluhu je nyní zdrojem nervozity na finančních trzích, protože úroky, které musí země platit, nejsou podle expertů dlouhodobě zvládnutelné.

"O nic takového jsme nepožádali, není to na pořadu dne," řekl ministr španělskému rozhlasu. "Byl by to ten nejhorší možný výsledek, úplně to poslední řešení. S ohledem na hospodářskou politiku Španělsko nemůže ztratit svou nezávislost," dodal.

Ministr se k situaci Španělska vyjadřoval ve chvíli, kdy se ceny španělských státních dluhopisů už tři dny po sobě zvyšovaly. Stále na ně působil nepříznivý výsledek středeční aukce, v níž se prodaly dluhopisy za mnohem méně peněz, než se čekalo. Na trh se po nedávném oznámení plánovaných rozpočtových schodků země, vrátily obavy, zda se země bude schopna s drahými úvěry vyrovnat.

Dnešní slova šéfa resortu financí Španělska rezonují s nedávnými slovy předsedy vládního kabinetu země. "Naše situace je extrémně obtížná, ale stále jsou rozpočtové úspory mnohem přijatelnější, než by byly podmínky mezinárodní finanční pomoci," varoval premiér země Mariano Rajoy po středeční nevydařené aukci. "Rozpočet prezentovaný v minulém týdnu se nezamlouvá nikomu včetně nás, ale jakákoli jiná alternativa je nepředstavitelně horší," zdůraznil.

Výnosy desetiletých dluhopisů španělské vlády ve čtvrtek vystoupily až na 5,86 procenta. Riziková přirážka proti srovnatelným německým dluhopisům se tak zvýšila na 400 bazických bodů. Tak vysoko byla naposledy v prosinci loňského roku, krátce před tím, než Evropská centrální banka začala s masivní podporou bankovního systému eurozóny 3letými půjčkami (LTRO)

Na několikaměsíční rekordy zamířily tento týden vedle dluhopisů také ceny zajišťovacích CDS kontraktů. Dle dat CMA vzrostly ve středu o 18 bazických bodů na 457 bps a včera následně poskočily až na 462 bps, což znamená nejvyšší úrovně od listopadu loňského roku.

Citelný růst výnosů je podle ministra výsledkem nervozity na finančních trzích a neodráží skutečný stav věcí. Potíže se podle něj neomezují pouze na Španělsko, ale i na jiné země. Aby se situace zlepšila, musela by podle něj ekonomika eurozóny zrychlit růst. To se ale zatím nezdá pravděpodobné, na konci loňského roku se naopak ekonomika vrátila k poklesu.

(Zdroj: ČTK,CMA, Bloomberg)