Největší středoevropská firma, polský PKN Orlen, nechce rozšiřovat v Česku rafinerské kapacity, říká šéf Orlenu Jacek Krawiec. V případě zlepšení boje se šedou ekonomikou v Česku začne PKN Orlen uvažovat o zvýšení počtu čerpacích stanic.
PKN Orlen se nechystá prodat , dceřinou společnost Orlenu v Česku, říká generální ředitel ropného koncernu Krawiec. Varuje přitom, že ziskovost snižuje černý trh s pohonnými hmotami a spory se státem vlastněnou firmou Mero.
Pokud by PKN Orlen zaznamenal, že je boj se šedou ekonomikou v Česku úspěšnější, začal by uvažovat o zvýšení počtu čerpacích stanic. Konkrétní jednání však firma podle svého šéfa nevede.
HN: Kdy začne PKN Orlen vyplácet dividendy? Firma je zadlužená a spekuluje se o tom, že vysává peníze z českého .
V roce 2008 jsme měli dluh 14 miliard zlotých, dnes činí 7 miliard. Doba je ale taková, že je lépe nyní nemít dluhy, než je mít. Proto stále pracujeme na optimalizaci našeho zadlužení. Nyní tvoří náš dluh poměrově méně než třicet procent vlastního kapitálu. Optimální úroveň zadlužení je podle nás třicet až čtyřicet procent k vlastnímu kapitálu firmy, takže jsme pod touto úrovní.
Pokud vydrží současná situace, chtěli bychom od příštího roku vyplácet dividendu. Je ale začátek října, známe přibližné výsledky za tři čtvrtletí. Je těžké něco předvídat. V roce 2008 nastala situace, že jsme měli v prvních třech čtvrtletích zisk dvě miliardy zlotých. Pak ale zlotý oslabil a firma nakonec zaznamenala ztráty.
HN: A co váš vztah k ? Za poslední dva roky nepřispívá k zisku skupiny, není z něj žádná dividenda, takže o jakém vysávání byste chtěli mluvit?
považujeme za jedno z našich nejdůležitějších aktiv a nemáme žádné scénáře ukončení investice do . Problémem ale je, že v Česku chybí podmínky pro konkurenci v naší branži. (Krawiec naráží na spor s podnikem Mero, vlastněným českým státem, který provozuje v Česku ropovody. Orlen se s Merem už dva roky pře o poplatky za přepravu ropy, které jsou podle Orlenu příliš vysoké. Orlen podal na Mero stížnost k antimonopolnímu úřadu, ta ale byla zamítnuta – pozn. red.)
HN: Jaká je základní strategie PKN Orlen v Česku?
Zvyšování kapacity rafinerií se v dnešní době nevyplatí. Rafinerská a petrochemická branže v Evropě je už několik let v krizi. V Česku poklesla v roce 2011 spotřeba pohonných hmot o šest procent. V Evropě je nadbytek rafinerských kapacit a marže rafinerií jsou na velmi nízké úrovni. Proto pokud jde o střednědobou a dlouhodobou strategii, soustředíme se spíše na modernizaci a optimalizaci, nikoliv na zvyšování výroby.
Zároveň ale kdyby se objevila příležitost účastnit se případné privatizace Čepra nebo Mera a konsolidace odvětví, určitě takové návrhy zvážíme.
HN: Uvažujete o zvýšení počtu svých čerpacích stanic?
Pokud uvidíme, že boj se šedou ekonomikou v Česku bude stále úspěšnější, budeme připraveni uvažovat o zvětšování svého podílu v maloobchodu. Podle odhadů jde v současnosti 15 až 20 procent pohonných hmot na českém trhu mimo oficiální ekonomiku, aniž by se dodržovaly daňové předpisy. Pokud je to pravda, tak český rozpočet přichází ročně o osm miliard korun. Má to vliv i na , protože je těžké konkurovat někomu, kdo neplatí daně.
HN: Jednáte už s někým o koupi jeho sítě čerpacích stanic?
Sledujeme trh, ale nevedeme žádná konkrétní jednání.
HN: Odkud máte údaje o rozsahu nelegálního trhu s pohonnými hmotami? V Česku se objevily zprávy, že na ztrátách se ani tak nepodílí velký rozsah černého trhu, jako spíše pokles kvality jeho vlastních paliv.
Údaje pocházejí ze studie odborné firmy, která pro nás zkoumala situaci na trhu. Máme několik nápadů, jak tento jev omezit. Je to otázka zákonů a také toho, jak se provádějí kontroly.
Pokud jde o kvalitu, na základě našich výzkumů i zkoušek provedených nezávislými institucemi jsou naše paliva stále vysoce kvalitní.
HN: Co konkrétně by se proti černému trhu dalo dělat? Co se dělá v Polsku a dá se zopakovat v Česku?
Provádět kontroly a postihovat přestupky mohou jen státní orgány. My můžeme jen napovědět, že jde o zlepšení kontrol a dozoru na čerpacích stanicích a na hranicích. To mohou udělat finanční úřady a další orgány.
HN: Nakolik se na poklesu prodeje paliv projevilo zvýšení daní z pohonných hmot v Česku?
Těžko říci, protože pokles spotřeby paliv vidíme v celé Evropě. V Česku spotřeba loni spadla o šest procent a zvýšení daně na to určitě mělo vliv. Ale nedokážu říci, zda se na tom podepsalo třeba dvěma procentními body nebo více.
Související články na IHNED.cz
Polsko možná dopravce PKP Cargo prodá prostřednictvím burzy
Polské řidiče bude automaticky pokutovat síť speciálních radarů. Má snížit nehodovost