Slovinské banky budou moci převést první část špatných úvěrů na státní "špatnou banku" v červnu. Řekla to dnes slovinská premiérka Alenka Bratušeková po jednání s předsedou Evropské komise Josém Barrosem v Bruselu. Slovinsko se kvůli hlubokým úvěrovým ztrátám tamních bank považuje za dalšího možného kandidáta na finanční pomoc od Evropské unie, Lublaň ale dohady o pomoci odmítá.
"Problém s bankovním systémem je ve Slovinsku problémem číslo jedna," prohlásila Bratušeková. "Můj odhad je, že první špatné úvěry se budou moci převést na špatnou banku v červnu," dodala.
Globální finanční krize způsobila, že se ve Slovinsku zhroutil realitní trh a řada firem zbankrotovala. To zatížilo nezprivatizované a špatně řízené finanční ústavy ztrátovými úvěry v celkovém objemu asi pětiny hrubého domácího produktu země.
Vláda v rámci restrukturalizace bank zřídila konsolidační banku, do níž chce ze tří velkých bank převést ztrátové úvěry v celkovém objemu zhruba sedmi miliard eur (asi 180 miliard Kč). Ještě nedávno Lublaň předpokládala, že špatná banka bude fungovat od září. Banky pak budou potřebovat kapitálovou injekci ve výši až jedné miliardy eur, kterou by mohla vláda získat během roku prodejem státních dluhopisů.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v dnešní zprávě upozornila, že Slovinsku hrozí vážná bankovní krize. Náměstek generálního tajemníka OECD Yves Leterme nicméně uvedl, že Slovinsko bezprostřední pomoc nepotřebuje. Proti spekulacím o potřebě finanční pomoci se koncem března ohradil slovinský ministr financí Uroš Čufer.
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To podle OECD vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice. Slovinsko by nyní podle organizace mělo životaschopné státní banky zachránit a prodat je do soukromých rukou. OECD také uvedla, že Slovinsko má nejhorší hospodářské vyhlídky ze všech členů třicítky nejbohatších zemí světa.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhadl, že Slovinsko musí letos získat na trhu dluhopisů nejméně tři miliardy eur (více než 77 miliard Kč). Vedle restrukturalizace bank je bude potřebovat rovněž na obsluhu státního dluhu a financování rozpočtového deficitu.