Stávající právní úprava stanoví zákaz konkurence pro jednatele s.r.o. a členy představenstva a.s. shodně. Ve stejném rozsahu jsou přitom omezeni i členové dozorčí rady. Především jde o zákaz, aby členové statutárního orgánu společnosti podnikali v podobném oboru jako sama společnost (ať už osobně nebo jako ovládající osoby nebo členové orgánu jiné společnosti) a dále i o zákaz zprostředkování obchodů společnosti.
Zásadně přitom nelze zákaz dle obchodního zákoníku zmírnit; společníci či akcionáři se mohou pouze rozhodnout, zda zákaz konkurence členům orgánů ještě dále zpřísnit oproti minimálním omezením dle obchodního zákoníku.
Rekodifikace soukromého práva ponechává rozsah zakázaných jednání pro členy orgánů bez významných změn. Vynecháno bylo jen uzavírání smluv se společností, neboť se obsahově nejedná o zákaz konkurence, ale o úpravu střetu zájmů, která se v zákoně o korporacích odděluje do samostatné části a pojímá zcela nově.
Hlavní novinkou zákazu konkurence dle zákona o obchodních korporacích (ZOK) je možnost, aby členové orgánů vykonávali své funkce i v případě, že jsou například členy orgánu konkurenční společnosti; předpokladem však je, že o existenci konkurenčního vztahu předem informují valnou hromadu, která je do funkce zvolí. Možnost povolit činnost v zákazu konkurence dosud společníci (či akcionáři) dle zákona neměli.
Podmínky pro fungování člena představenstva „v zákazu konkurence“ jsou poměrně přísné: akcionáři musí být na informaci o existenci konkurenčního vztahu člena představenstva informováni v pozvánce na valnou hromadu, která ho funkce zvolí. Přísnější pravidla platí pro jednatele společnosti s ručením omezeným, kde navíc nad požadavek informace pro všechny společníky platí právo veta každého společníka; to znamená, že pokud valná hromada hlasuje o volbě jednatele, který má konkurenční vztah, nemůže jednatel vykonávat svou funkci, pokud s tím nesouhlasí kterýkoli společník (bez ohledu na výši svého podílu a na počet hlasů na valné hromadě).
Obdobná pravidla platí i pro případy, kdy se konkurenční vztah člena statutárního orgánu vyskytne až v průběhu výkonu funkce, tzn. následně po jeho zvolení.
Nová právní úprava tedy povolí členství v orgánu konkurenční společnosti. Není však třeba obzvláště zdůrazňovat, že postavení člena orgánu pracujícího v podmínkách „povoleného zákazu konkurence“ bude z hlediska jeho osobní odpovědnosti výrazně složitější. Povolení vykonávat funkci člena orgánu nic nemění na pravidlech o střetu zájmů, tzn. o pravidlech pro uzavírání smluv mezi společností a členem jejího orgánu nebo osobou takovému členu blízkou (či jím ovládanou).