Napětí na Blízkém východě v posledních týdnech opět narůstá a na trzích vidíme jak rostoucí ceny ropy, tak i zemního plynu. Ropa se vrátila do blízkosti 90 USD za barel, zatímco zemní plyn pod tlakem stále velmi nízkých zásob (v Evropě zásobníky stále pod 60%) vystřelil uplynulý týden vzhůru skoro o 10% zpět nad 60 EUR/MWh. EU si letos sice snížila povinný cíl na naplnění plynových zásobníků z 90 na 80 % k 1. listopadu, ale i tak je plánovaná trajektorie napjatá. A s natahováním konfliktu roste riziko, že skok v evropských cenách plynu (potažmo elektřiny) v roce 2027 bude výraznější.
S délkou konfliktu současně začínají vypadávat některé důležité vstupy evropskému průmyslu. Například automotive si stěžuje na nedostatek vstupů pro výrobu syntetických maziv, polovodičový průmysl naráží na drahé helium a výrazně zeslábl příliv levných meziproduktů pro výrobce plastů (důležité pro obaly a vstupy pro auto-průmysl). Dražší hnojiva možná pro zemědělce zatím nejsou tak velký problém, jak se mohlo z počátku zdát, vyšší ceny energií a letošní sucho však s vysokou pravděpodobností znovu nastartují potravinovou inflaci. Celkově tak s prodlužováním konfliktu sílí inflační tlaky směrem k roku 2027. My zatím pracujeme se základním scénářem inflace (pro příští rok) lehce nad 3%, což je v tuto chvíli nad konsensem trhu. A další natahování konfliktu by náš inflační výhled mohlo posunout dál výš - v alternativním scénáři, kdy se ropa ještě načas vyšplhá nad 100 USD za barel a plyn nad 65 EUR/MWh, počítáme s inflací nad 4%. Co by pak dělala ČNB?
To bude záležet vedle velikosti inflace i na její struktuře. Pokud se dovezené vyšší ceny vstupů (energie,ropa, hnojiva, plasty) nepromítnou do širšího spotřebitelského koše, inflačních očekávání a mzdové dynamiky, nemusí být důvod k panice. Vyšší inflace se jednoduše v jednom roce “zakousne” do reálných příjmů domácností, sníží jejich spotřebu a po roce opět odezní. Pokud by však podobně jako v roce 2022 vyšší ceny energetických vstupů vedly k rychlejší inflaci v “těžkých vahách” spotřebitelského koše (zejména potravinám s váhou přes 17%), bude složité udržet inflační očekávání na uzdě. Pak by na napjatém českém pracovním trhu mzdy dostaly nový impuls a centrální bankéři by museli měnové podmínky ještě přitvrdit, i když se jim do toho podle posledního zápisu ze zasedání bankovní rady příliš nechce. V alternativním scénáři proto budeme počítat ještě minimálně s dvojitým růstem základní sazby lehce nad 4%.
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží bez výraznějších impulsů v blízkosti 24,20 EUR/CZK. Vyšší ceny energií na globálních trzích se ji příliš nelíbí, na druhou stranu jisté pozitivní body může čerpat ze slábnoucího dolaru. Kalendář domácích událostí je až na dnešní výrobní ceny (budeme sledovat zejména zemědělce a potravináře) relativně prázdný.
Eurodolar
Eurodolar se od začátku srpna obchoduje bez výraznějších výkyvů a nový týden startuje na hranicí 1,15. Tento týden je na obou stranách Atlantiku relativně chudý, co se týče důležitých makro čísel. V Americe bude hrát prim zápis z posledního zasedání Fedu (středa), které bude důležitým vodítkem směrem k září (trhy postupně odepisují sázky na “hike”). Na rozdíl od komunikačně úsporného doprovodného komentáře krátce po zasedání totiž v minutes dostane prostor disentní jestřábí letka, která by ráda úrokové sazby zvýšila. V Evropě pak bude trh vedle vystoupení centrálních bankéřů sledovat předběžný odhad srpnových PMI, které v posledních měsících potvrzují oživení evropské ekonomiky.