Hrubý domácí produkt Slovinska v prvním čtvrtletí klesl o 0,7 procenta. Oznámil to dnes tamní statistický úřad. Šéf slovinské centrální banky Marko Kranjec navíc varoval, že zemi stále hrozí, že bude muset požádat o zahraniční finanční pomoc.
"Slovinsko ještě není z nejhoršího venku. Stále je zapotřebí udělat spoustu věcí," uvedl Kranjec, který je rovněž členem Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB).
Hospodářský pokles Slovinska v prvním čtvrtletí mírně zpomalil z rovného procenta v posledních třech měsících loňského roku. Míra nezaměstnanosti však stoupla na 11,1 procenta z 9,6 ve čtvrtém čtvrtletí.
Spekulace o možné potřebě finanční pomoci v poslední době vyvolaly problémy ve slovinském bankovním sektoru. Vláda v rámci snahy pomoc odvrátit plánuje rozsáhlou privatizaci státního majetku, ozdravení zadluženého bankovního sektoru a řadu dalších strukturálních reforem.
Evropská komise tento týden poskytla Slovinsku více času na snížení rozpočtového deficitu pod tři procenta hrubého domácího produktu, což je limit stanovený Evropskou unií. Uvedla také, že země by měla pokročit s privatizací, pokud se chce vyhnout žádosti o zahraniční pomoc.
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To podle agentury Reuters vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice.
Kranjec dnes upozornil, že ponechání velké části majetku v rukou státu zabránilo řádnému vývoji kapitálových trhů v zemi. Dodal, že stát by měl nyní "přehodnotit svou roli v mnoha v odvětvích".
Slovinská vláda tento měsíc uvedla, že v září zahájí privatizaci státních podniků. Dodala, že již vyčlenila 15 firem, které hodlá prodat, aby zvýšila státní příjmy. Jsou mezi nimi druhá největší slovinská banka Nova KBM, největší domácí telekomunikační operátor Telekom, lublaňské letiště nebo letecká společnost Adria Airways.