Americký prezident Barack Obama v projevu na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu představil rozsáhlý plán boje proti klimatickým změnám, jehož pilířem je omezení emisí oxidu uhličitého z uhelných elektráren a podpora obnovitelných energetických zdrojů. Jeho odhodlání dokládá záměr zablokovat projekt důležitého ropovodu z Kanady, pokud jeho realizace zvýší emise způsobující skleníkový efekt.
"Náš národní zájem zůstane zachován, jen pokud tento projekt výrazně nezhorší problém znečištění emisemi," zdůraznil prezident v souvislosti se zamýšlenou stavbou ropovodu z Kanady do rafinérií v Texasu. Dopady ropovodu "na naše klima budou mít naprosto zásadní význam pro rozhodnutí, zda tento projekt dostane zelenou", dodal.
Prezident dal najevo, že chce navzdory odporu republikánů vůbec poprvé zavést emisní limity závazné pro elektrárny na celém území státu. Splní tak slib z volební kampaně, který podle amerických ekologů dlouhou dobu opomíjel. Podle amerických statistik mají uhelné elektrárny na svědomí 40 procent celkových emisí oxidu uhličitého a třetinu všech skleníkových plynů vypouštěných v USA do ovzduší.
Obama pověřil federální Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA), aby vypracoval nové emisní směrnice a s jednotlivými státy unie dohodl emisní limity s ohledem na specifické poměry v jednotlivých regionech.
Prezident je kvůli svému plánu omezit emise skleníkových plynů terčem kritiky zejména ze strany republikánů. Podle Dona Stewarta, mluvčího vůdce republikánské menšiny v Senátu Mitche McConella, zavedení emisních limitů pro elektrárny se rovná zavedení celostátní energetické daně. "Vysvětlí prezident tak obrovské náklady na pracovní místa? Vysvětlí prezident, jak Američané s nízkými příjmy zaplatí svoje nové, vyšší účty za elektřinu?" prohlásil.
Prezident chce podle Bílého domu v rámci svých ekologických záměrů výrazně zvýšit účinnost některých domácích elektrických spotřebičů, jako jsou například chladničky nebo zdroje osvětlení. Navrhuje zvýšit výkon existujících vodních elektráren a uvolnit osm miliard dolarů pro federální záruky na půjčky, které mají financovat výstavbu zařízení omezujících emise oxidu uhličitého do ovzduší. Díky těmto krokům by se do roku 2030 mohl v USA objem emisí oxidu uhličitého snížit o víc než tři miliardy tun, což je množství odpovídající půlročním emisím vypuštěným elektrárnami.
Obamův plán počítá s tím, že do roku 2020 větrné a solární elektrárny vybudované na pozemcích ve vlastnictví státu vygenerují dostatek elektrické energie pro šest milionů domácností. Při objektech, vybudovaných v rámci státem podporovaných developerských projektů, mají do konce dekády vzniknout energetická zařízení o výkonu 100 megawattů.
Americká vláda chce navíc zastavit financování výstavby nových uhelných elektráren v zahraničí, s výjimkou nejchudších rozvojových zemí. K omezení emisí chce přivést i největší světové znečišťovatele, kterými jsou například Čína a Indie.
Velké americké energetické společnosti Obamův plán podporují. Chtějí jen posoudit, zda se jeho body slučují s již schválenými kroky, jejichž cílem je ekologická výroba energie a rozšíření rozvodné elektrické sítě.
Republikáni naproti tomu Obamův program odmítají s námitkou, že prezident fakticky zavádí celostátní ekologickou daň. Její dopad pocítí řadoví občané, jejichž poplatky za spotřebu energie se podle republikánů zvýší.