Evropané jsou v šoku, alespoň navenek. Z „bratranců za mořem“, jak někdy Američany žoviálně nazývají Britové, se stali Velcí bratři monitorující konverzace, telefonáty a další komunikaci evropských úředníků, diplomatů, politiků i běžných občanů.
Podle dokumentů poskytnutých agentem na úniku Edwardem Snowdenem a zveřejněných servery listů Spiegel a Guardian americká zpravodajská služba NSA sleduje hovory evropských občanů i komunikaci institucí Evropské unie. V roce 2010 měla „napíchnuté“ i budovy diplomatického zastoupení EU ve Washingtonu nebo při OSN v New Yorku. Před pěti lety NSA z komplexu budov NATO v Bruselu zkoušela odposlouchávat telefony v Budově Justuse Lipsiuse, v němž sídlí Rada ministrů EU a zasedá Evropská rada. Podle Guardianu pozadu nezůstali ani Britové, kteří delegáty spojeneckých zemí sledovali například v internetových kavárnách. Z dokumentů vyplývá, že cílem špionážní operace proti EU v americké metropoli bylo shromáždění interních informací o nejednotných pozicích členských států EU v tématech globálního významu a o dalších třecích bodech.
Významní představitelé EU byli odhalením rozhořčeni, a někteří dokonce vyzvali k přerušení rozhovorů o dohodě o volném obchodu s USA. Ty začaly s velkými obtížemi teprve před několika týdny, přes velké výhrady Francie, která chtěla z jednání vyloučit sektor zábavního průmyslu.
Evropané jsou rozzuření, konstatuje německý týdeník Der Spiegel. „Potřebujeme více informací, pokud se ale ukáže, že je to všechno pravda, je to obrovský skandál,“ prohlásil v neděli předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Byl by to podle něj „zásadní problém pro vztahy mezi EU a USA.“
„Pokud jsou tyto informace pravdivé, je to hnusné,“ řekl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, který se donedávna na summitech mohl přetrhnout, aby se vyfotografoval s bývalou americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Asselborn připomněl, že Washington veškeré své počínání ospravedlňuje bojem proti terorismu: „EU a její diplomaté ale teroristé nejsou. Požadujeme ujištění z nejvyšších míst, že se s tím vším okamžitě skončí,“ zdůraznil.
Německo středem pozornosti
Spiegel informoval, že americké tajné služby každý měsíc procházely až půl miliardy německých telefonátů, e-mailů a textových zpráv, přičemž byl Berlín zařazen do „třetí třídy“, hned vedle Číny, Iráku nebo Saúdské Arábie. Výsledkem je, že Německo je terčem mnohem intenzivnějšího sledování než ostatní země EU. NSA každý den shromažďovala rámcové údaje z 20 až 60 milionů hovorů či e-mailů a 10 milionů dat z internetu, ve Francii to byly pro srovnání ale dva miliony dat denně. Jediné země, které USA nesledovaly, jsou Kanada, Austrálie, Británie a Nový Zéland.
Zástupci německých zelených v Bruselu požadují zásadní reakci. „Je to zhroucení ústavního státu,“ prohlásil Jan Philipp Albrecht, německý člen europarlamentu za zelené. NSA podle něj přistoupila ke „špionáži proti demokratickým státům a institucím.“ Zároveň vyzval, aby EU okamžitě podala stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. Lídr zelených v Evropském parlamentu Daniel Cohn-Bendit šel ještě dál. „Výzvy k protestu nestačí. EU musí okamžitě ukončit jednání s USA o volném obchodu. Nejdřív musíme zajistit ochranu dat a zaručit, že se už nic podobného nebude nikdy opakovat. Teprve pak můžeme rozhovory znovu zahájit.“ I šéf zahraničního výboru europarlamentu Elmar Brok naznačuje, že obchodní jednání jsou ohrožena: „Jak chcete s někým vyjednávat, když se přitom musíte bát, že vaše vyjednávací pozice někdo odposlouchává.“ O bezodkladné vysvětlení žádá Washington německá a francouzská vláda i Evropská komise.
Poslední jmenovaná instituce, která jednání o zóně volného obchodu vede, se zpočátku k aféře stavěla rezervovaně. To však změnilo včerejší prohlášení komisařky pro justici Viviane Redingové, podle níž se „partneři vzájemně nešpehují.“ Dokud bude přetrvávat nejmenší podezření, že odposlouchávací praktiky jsou stále uplatňovány, nepřipadá prý pokračování rozhovorů v úvahu. „Komise je navenek extrémně opatrná, jelikož se zde jedná o základní kameny diplomatických vztahů s USA,“ sdělil reportérům Spiegelu nejmenovaný bruselský úředník. Mezi jeho kolegy prý panuje zklamání a rozhořčení. „Sotva kdo se nadál, že naši spojenci půjdou tak daleko.“
Německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenbergerová, která se proti postupu amerických tajných služeb stavěla ostře kriticky už od propuknutí skandálu kolem programu Prism, se nyní rozohnila ještě víc. „Pokud jsou zprávy v médiích pravdivé, pak mi to připomíná metody používané mezi nepřáteli během studené války,“ konstatovala ve svém tiskovém prohlášení. „Nechce se věřit, že naši přátelé ve Spojených státech považují Evropany za své nepřátele. Z americké strany musí následovat okamžité a všeobjímající vysvětlení, protože zprávy z médií mluví o čemsi, co je zcela nepřijatelné.“
Ministryně zapomněla dodat, že z aktivit NSA mají prospěch i německé tajné služby bojující s domácími teroristy. Američané totiž informace o podezřelých telefonátech či mailech s Němci sdílí. Německá zahraniční rozvědka BND doma data sbírat nemůže a vnitřní rozvědka BfV má ruce svázané přísnou regulací o ochraně soukromí. „Jak jinak se máme dopídit stop plánování teroristických útoků, když nám domácí zpravodajci nic nedají?“ ptá se bývalý šéf BND Hans-Georg Wieck.
Navíc jsou německé zpravodajské schopnosti v oblasti elektronické komunikace v porovnání s britskými či americkými velmi slabé a nevyvinuté. „NSA má 60 tisíc zaměstnanců a najímá si řadu externích firem. Pro britský úřad GCHQ podle odhadů expertů pracuje 15 tisíc lidí. Oddělení elektronických zpráv BND má zhruba 1500 zaměstnanců,“ tvrdí expert na německé tajné služby Erich Schmidt-Eenboom. Připomíná, že BND není schopna monitorovat přeshraniční komunikaci ani v takovém rozsahu, jak jí to zákony dovolují – z povolených 20 % mailů, zpráv a telefonátů sleduje 5 %.
Snowden tlačen do kouta
Samotnému Edwardu Snowdenovi, který se už druhý týden skrývá na moskevském letišti Šeremetěvo, se vyhlídky nijak nezlepšují, ba naopak. Pravděpodobnost získání azylu v Ekvádoru, o niž usiluje s pomocí kolegů ze serveru WikiLeaks, se značně zmenšila o víkendu, kdy ekvádorský prezident agentuře AP sdělil, že je na ruských úřadech, jestli Snowdenovi umožní odjezd z letiště na ambasádu Ekvádoru v Moskvě. Předtím se Snowden pokoušel najít útočiště v Hongkongu či na Islandu, avšak bezúspěšně. Americké úřady zrušily platnost jeho pasu a systematicky se mu pokouší omezit další únikové možnosti.
Ekvádoru administrativa prezidenta Baracka Obamy naznačila, že hospodářské angažmá USA v zemi by mohlo být v případě udělení azylu Snowdenovi výrazně zredukováno. Ekonomika latinskoamerického státu používá jako hlavní měnu americký dolar a do Spojených států vyváží 40 % exportu. Krom ropy se jedná o ryby, mořské plody, banány a květiny.
Washington vyvíjí nemalý tlak i na Moskvu, které hrozí přerušením spolupráce v boji proti terorismu, jehož si Rusko v posledních letech zažilo až dost. Americký ministr zahraničí John Kerry svému protějšku Sergeji Lavrovovi opakovaně připomněl, že Spojené státy v posledních letech vydaly do Ruska sedm stíhaných lidí.
(Zdroje: Der Spiegel, ČTK, DW, HN)