Aktualizováno Růst průmyslové výroby v eurozóně za červen dosáhl 0,7 procenta, což je výrazně lepší výsledek než v květnu, kdy došlo k poklesu o 0,2 procenta (revidováno z -0,3 procenta). Přesto nové číslo zaostává za konsensem nastaveným na 1procentní růst. Relativně vysoká očekávání byla podložená hlavně výkonem německého průmyslu, který v červnu stoupl o 2,5 procenta, čímž pozitivně překvapil.
Vývoj ve zbytku bloku ale nakonec nebyl tak dobrý. Výroba klesla v Portugalsku, mírně i ve Španělsku. Nejvýraznější pokles hlásí Nizozemsko, o 4,1 procenta. Hlavní brzdou ale tentokrát byla Francie, kde se produkce v průmyslu snížila o 1,5 procenta. Naopak nejvyšší růst za červen hlásí Irsko, o 8,7 procenta.
Z pohledu struktury průmyslové produkce je potěšitelné, že její červnový růst táhla výroba zboží dlouhodobé spotřeby a kapitálového zboží. První skupina zaznamenala růst o 4,9, druhá o 2,5 procenta. Naopak produkce zboží běžné spotřeby se snížila o 0,6 procenta a energie o 1,6 procenta. U meziproduktů výroba stoupla o 0,5 procenta.
Meziroční srovnání nám nabídne pohled na postupně se lepšící situaci v průmyslu. Ten klesal nepřetržitě od listopadu 2011, v posledních měsících se však pokles snižoval a za červen průmyslová výroba poprvé meziročně vzrostla o 0,3 procenta. Ještě o něco lépe je na tom průmysl v celé EU, kde výroba v červnu meziročně stoupla o 0,4 procenta.
Dynamika průmyslu v eurozóně se výrazně zlepšila, což je určitě dobrá zpráva, svědčící o ukončení poklesu ekonomiky. Na druhou stranu čísla znovu vyvolávají obavy z nevyváženosti oživení. Na jedné straně je tu velmi silné Německo, ale k němu se přidávají jen některé menší země jako Estonsko, Irsko či Slovensko. Průmyslu na periferii se dál nedaří a do této skupiny můžeme zařadit rovnou i Francii. Špatnými výkony tentokrát překvapili také zástupci "Severu" jako Nizozemsko a Finsko. Němečtí výrobci tak zřejmě jsou schopni profitovat z rostoucí poptávky, ale u mnoha dalších zemí to asi bude o dost horší.