Aktualizováno Proces zotavování ekonomiky zemí platících eurem zůstává slabý, zatímco míra nezaměstnanosti se stále drží vysoko. Řekl to dnes prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Evropské vlády proto vyzval, aby dělaly víc pro podporu investic. Z hlediska konkurenceschopnosti je to podle něj účinnější nástroj, než jakým je pouhé snižování nákladů na práci.
Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla 0,3 procenta. Draghi podle agentury AFP řekl, že to je sice vítaná zpráva, "avšak oživování je teprve v plenkách".
Vyhlídky pro růst spotřebitelských cen zůstávají utlumené a Rada guvernérů ECB očekává, že hlavní úrokové sazby zůstanou na současné nebo nižší úrovni delší dobu, řekl také šéf ECB. O vyhlídkách eurozóny hovořil na setkání předních hospodářských svazů v Berlíně.
Draghi poznamenal, že obnovení konkurenceschopnosti eurozóny jako celku je "zásadním prvkem ke zlepšení celkové ekonomické situace". Snižování nákladů ale konkurenceschopnost pomáhá zvýšit jen relativně. Produktivitu je podle něj možné zvýšit i jinak, a to díky inovacím a investicím, k nimž mohou vlády prostřednictvím své podpory přispět. Opatření by prý mohla zahrnovat i snížení byrokratické zátěže nebo kroky k rychlejšímu řešení obchodních sporů.
Evropské vlády v minulých letech omezovaly výdaje, aby snížily rozpočtové schodky a udržely pod kontrolou zadluženost. Škrty ale zpomalily ekonomický růst. Podnikatelé mají obavy z vývoje v budoucnosti a nechtějí si brát úvěry. Nastartovat úvěrování pro soukromý sektor je přitom podle Draghiho prioritou.
ECB na začátku září podle očekávání nechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,5 procenta. Naznačila přitom, že je připravena sazby dál snižovat, anebo zvýšit přísun peněz na finanční trhy, aby zajistila, že tržní sazby klesnou.
Z ECB dnes ale přišly i dobré zprávy. Ukazatel, který měří míru stresu ve finančním systému eurozóny, totiž klesl na nejnižší úroveň od začátku bankovní krize v roce 2007. Jde o celkový ukazatel systémového stresu, který zachycuje kolísavost na dluhopisových, akciových a devizových trzích i vzájemné vztahy mezi dílčími indexy. Index minulý týden klesl na 0,0378 bodu z 0,0477 v předchozím týdnu a dostal se na nejnižší úroveň od ledna 2007. V době zuřící dluhové krize byl několikanásobně vyšší. Například v prosinci 2008 se vyšplhal na hodnotu 0,8396 bodu.
Evropský statistický úřad dnes mezitím oznámil, že výdaje zaměstnavatelů na zaměstnance v eurozóně ve druhém čtvrtletí rostly nejpomaleji za poslední čtyři roky. Naznačuje to, že se zvyšuje schopnost zadlužených států eurozóny konkurovat na trhu. Nominální hodinové náklady práce v 17 zemích eura vzrostly o 0,9 procenta proti růstu o 1,7 procenta v předešlém čtvrtletí.